Aktuality

Vybíráme z Bulletinu Slovo: Děti-cizinci na českých základních školách

Text: Kamila Strachoňová
Foto: Iva Zimová

Paní N. hledala základní školu pro svou dceru, v první navštívené škole jí řekli, že zde zatím žádné cizince neměli a ať se obrátí jinam. Dvanáctiletého syna pana K. chtěli zařadit mezi desetileté děti, aby se „lépe“ naučil česky.

Po rodičích malé A. požadovali ve škole prokázat nejen platný pobyt, ale i kartičku veřejného zdravotního pojištění a potvrzení zdravotního stavu ze země původu. Když se paní E. ptala na kurzy češtiny ve škole, bylo jí doporučeno zaplatit svým dětem soukromého učitele…

To je jen pár příkladů situací, do kterých se dostávají v České republice žáci s odlišným mateřským jazykem a jejich rodiny. A bylo to i jedno z témat projektu Zapoj se! Programy pro zapojení migrantů a české majority, podpořeného z Fondu pro NNO v rámci EHP fondů. Centrum pro integraci cizinců (CIC) s odbornou podporou organizace META, o. p. s., poskytovalo odborné poradenství rodinám cizinců a školám v Praze, Kolíně, Mladé Boleslavi, Kladně, Mělníku a Liberci. Nejčastěji pomáhalo rodičům vyhledat a kontaktovat základní školy, vyhledat nebo zajistit kurzy češtiny či doučování, v případě potřeby pracovník centra doprovodil rodiče a žáka na schůzku ve škole.

 

Praxe základních škol se velmi liší

Na CIC se obracely nejen rodiny, ale také ředitelé a učitelé základních škol v uvedených regionech. Sociální pracovníci předávali školám informace, jak postupovat při zápisu dítěte s odlišným mateřským jazykem, jaké doklady škola může, nebo naopak nemůže po dítěti a rodičích požadovat či jaká jsou doporučení při zařazení dítěte do ročníku. 

Ukázalo se, že základní školy přistupují k začlenění žáků s odlišným mateřským jazykem velmi různě, že stále velmi záleží na osobním postoji vedení školy a jednotlivých pedagogů. Celkem jsme byli v kontaktu se 44 základními školami v Praze, Středočeském kraji a na Liberecku. Setkali jsme se se školami vstřícnými, které žáka s odlišným jazykem nejen přijaly a adekvátně zařadily do ročníku, ale nabídly také kurzy češtiny, asistenta pedagoga nebo různé formy doučování. 

Setkali jsme se nicméně i se školami, které se přijímání žáků-cizinců brání, stanovují si pro přijetí neoprávněné požadavky. Velká část škol nevěděla, jak je to s jazykovou přípravou. Ředitelé základních škol často netušili, že existují pověřené základní školy nabízející kurzy češtiny pro žáky ze zemí EU a že by měli rodiče dítěte informovat o kurzech po nástupu na školu. Samy školy kurzy češtiny nepropagují, informace nejsou dohledatelné na webových stránkách. Pro žáky z tzv. třetích zemí by měla realizovat jazykovou přípravu kmenová škola, ale opět ji řada z nich nerealizuje a ani neví, že by měla. Školám jsme nabízeli postupy a praxi z jiných škol, jakým způsobem kurz češtiny dělají a také kde mohou na kurzy češtiny žádat peníze. 

Z našeho pohledu probíhalo zapojení žáka s odlišným mateřským jazykem do výuky dobře ve školách, které s nimi již měly zkušenost (zejména některé městské části v Praze), a dále v menších městech s malým počtem škol. Často se jednalo o prvního žáka s odlišným mateřským jazykem v historii školy. Školy v menších městech respektují svou povinnost dítě přijmout a hledají individuální cesty, jak dítěti pomoci se zapojením do školní výuky a s výukou češtiny. V Kolíně a v Liberci se dobře dařilo propojit poradenství rodině a škole s účastí v rodinném kurzu češtiny pro dítě i rodiče.

 

Zásadní je vzájemná komunikace rodiny a školy

Za zásadní předpoklad úspěšného zapojení žáka s odlišným mateřským jazykem do výuky považujeme fungující komunikaci mezi rodinou a školou. V některých kulturách a vzdělávacích systémech v zahraničí není role rodiče tak zásadní, což může vést v České republice k řadě nedorozumění. Rodičům jsme zdůrazňovali, že škola očekává jejich zájem a spolupráci při vzdělávání dítěte, zejména pomoc s domácí přípravou. 

V rámci CIC byl vytvořen rodinný kurz, v němž se děti a rodiče učí v oddělených skupinách. Rodiče se učí základní slovní zásobu a fráze potřebné pro komunikaci se školou. Na konci kurzu umí např. omluvit dítě z výuky, znají názvy předmětů a částí školní budovy, umí dítěti objednat obědy ve školní jídelně, vědí, jak probíhají třídní schůzky apod. Celkem bylo zrealizováno 8 rodinných kurzů v Praze, Kolíně, Kladně a Liberci. CIC také vytvořilo pro rodiče dva letáky, které srozumitelně vysvětlují, jak přihlásit své dítě do základní školy, jak škola funguje a co vše je potřeba zařídit po nástupu. Letáky jsou přeložené do šesti jazykových verzí. 

Informační letáky, rodinné kurzy i poradenství rodinám poskytuje CIC i po skončení projektu. Doufáme, že v budoucnosti budou na českých základních školách převládat tyto situace, které CIC při projektu zaznamenalo: „U nás cizince zařadíme do třídy, ale ze začátku školního roku chodí hlavně na češtinu“. „Nejprve zhodnotíme, jak na tom žáci jsou, naši asistenti si je pak vytahují z hodin výchov na individuální češtinu“. „Máme tady už děti-cizince a víme, jak s nimi pracovat.“ 

 

Desatero pro rodiče-cizince, kteří hlásí dítě na základní školu:

  1. Pokud pobýváte v ČR více než 3 měsíce a máte dítě ve věku 6 až 15 let, musíte ho zapsat do základní školy. V ČR je povinná školní docházka 9 let.  
  2. Pro každou oblast je určena spádová škola, kam dítě patří podle adresy. Vybírat ale můžete i jiné školy podle toho, jak s vámi jednají, zda mají nějaké kurzy češtiny nebo asistenta pedagoga. 
  3. Podejte žádost písemně. Škola vám dá písemné rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí. Můžete se odvolat a získat informaci o volné kapacitě škol v oblasti.
  4. Dejte nebo ukažte škole dokumenty, které máte. Když vám nějaký dokument chybí (vysvědčení, kartička zdravotního pojištění atd.), není to důvod pro odmítnutí dítěte.
  5. Dítě by mělo být zařazeno do ročníku podle věku, maximálně o 1 rok níž. Zařazení mezi ještě mladší děti nedoporučujeme, protože dítě se tak lépe česky nenaučí a může to vést k řadě problémů.
  6. Informujte se, zda ve vaší škole probíhají kurzy češtiny a jak škola vaše dítě podpoří (zda má asistenta pedagoga, doučování).  Škola by vám měla pomoci s vyhledáním kurzu (občani EU), nebo výuku zajistit.
  7. Domluvte si ve škole, kdo bude osobou, se kterou budete komunikovat, a zda to bude e-mailem, telefonicky, nebo na schůzkách a jak často budete v kontaktu. Komunikujte se školou hned, když bude nějaký problém. 
  8. Dohlížejte na domácí přípravu dítěte. Pokud nedokážete dítěti pomoct s učením, můžete si ve škole domluvit doučování, nebo požádat neziskovou organizaci o dobrovolníka.
  9. Zeptejte se ve škole na kroužky a volnočasové aktivity. Pomohou vašemu dítěti se rychleji zapojit do jazykového prostředí a mezi ostatní děti.  
  10. Pokud potřebujete pomoct s vyhledáním a kontaktováním školy, nebo řešíte ve škole nějaký problém, kontaktujte sociálního pracovníka neziskových organizací jako je CIC.

Kontakty:

Centrum pro integraci cizinců (CIC), www.cicpraha.org, email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Facebook Slovo 21

40326723

Vítejte v ČR - adaptačně integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

logo vitejte 2018 500

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Akreditované kurzy pro veřejnou správu

Nevíte si rady v komunikaci s cizinci či Romy?

Nabízíme 2 akreditované kurzy pro zaměstnance státní správy a samosprávy - kurz Romové a instituce a kurz Mezikulturní kompetence. Oba kurzy mají platnou akreditaci od Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Více informací najdete na stránce projektu.

akreditovane kurzy uvodni

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

bulletin-3-2018-cover

Slovo 21, z. s.
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
IČ 69343951

 

www.slovo21.cz
www.khamoro.cz
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

facebook icon 325x325   youtube logo

khamoro zaverecna zprava

 

O nás

Slovo 21 z.s. je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Naše práce by se dala rozdělit do dvou hlavních větví – aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku a ty, které se zaměřují na cizince ze třetích států.

Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro - ostatně ten je dodnes nejznámějším projektem Slova 21. Asi nejznámějším cizineckým integračním projektem je neformální setkávání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle, bulletin Slovo pro cizince a o cizincích a projekt Víjejte v ČR. 

Slovo 21 je od počátku organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě. Slovo 21 neposkytuje sociální služby jako takové. Naší filozofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. Bojujeme proti rasismu a xenofobii, snažíme se ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování a zlepšujeme mediální obraz menšin.

Who are we?

Slovo 21 NGO is a non-governmental non-profit organization, which was established in the year 1999. We have Czechs, Roma and members from various continents working for us. Our work can be divided into two main branches - activities to support the Roma, and activities focusing on foreigners.

Since the beginning, we are an organization which aims at building a multicultural society and mainly at a better coexistence of cultures not only in the Czech Republic, but in Europe in general. Our organization does not offer social services as such. Our philosophy is to activate the Roma and foreigners and to teach them how to fight and stand up for their human rights. Our goal is also to destroy the deeply rooted prejudices, which tend to complicate the lives of many.