Aktuality

Rozhovor s Jiřím Kocourkem, lektorem kurzu posílení interkulturních kompetencí

"V zásadě si myslím, že školení působí skutečně určitým věcnějším a pozitivnějším naladěním pro výkon své profese, lépe psychicky a komunikačně-technicky vybaví pracovníky pro vstup do „střetu kultur“, který se odehrává na přepážce," říká Mgr. Jiří Kocourek, lektor kurzů Posílení Interkulturních kompetencí pracovníků OAMP a dalších pracovníků veřejné správy, který má dlouhodobou praxi v oblasti interkulturní komunikace, migrace, tlumočení a sociologie. 

Co je cílem kurzů a jak kurz probíhá?

Záměrem všech seminářů, jak již z názvu vyplývá, je posílit kompetence profesionálů, kteří pracují s cizinci v běžném každodenním styku. Na jeho metodice pracovala celá řada elitních odborníků a kurz se profiloval několik let. V týmu jsou experti na komunikaci, migraci, vyjednávání, řešení konfliktů, pedagogiku, psychologii, sociologii, tlumočení, interkulturní práce a lidé, kteří zažili složitou cestu do ČR přes hranice. V první řadě si účastník odnáší větší informační vybavenost o zázemí a způsobech jednání osob pocházejících z různých socio-kulturních prostředí. Měl by si odnášet také praktičtější, aktivnější a pozitivnější naladění pro práci s nimi. To je u jednodenních seminářů vše, co od nich očekáváme. U dvoudenních seminářů navíc účastníci získávají základní dovednosti, a to podle toho, pro koho je kurz určen (profesi, funkci). Specifickou formou jsou potom dvě dvoudenní školení pro pracovníky OAMP, kdy ve druhé polovině kurzu absolvují základy tréninku komunikace v interkulturním prostředí.

Můžete nám jednotlivé bloky představit?

Velmi stručně naznačím specifické cíle jednotlivých seminářů. Začnu těmi jednodenními. Pro ty máme připraveny jednotlivé výukové bloky, jejichž zařazení a pořadí se obměňuje dle konkrétní potřeby a skupiny.

Bloky - jednodenní seminář:

  • Lidská identita a migrace: jak a jak dlouho se utváří naše identita, jak se mění při přechodu hranic, jaká je její setrvačnost, jak je posilována a oslabována. Co je třeba konkrétně udělat, aby se měnila ku prospěchu samotného jedince. Jaká je konkrétní identita některých skupin. Jaký je rozdíl v tom, hovoříme-li o jednotlivcích nebo celých skupinách. K čemu identita člověku slouží.
  • Základy komunikace: složky komunikace, komunikační styly, efektivní komunikace, model komunikace s tlumočníkem. Reakce na krizové situace, manipulace, agrese
  •  Interkulturní komunikace: má smysl se o ní bavit? Z jakého důvodu? Jak je popisována? Na ukázce z filmu si ukážeme, jak ji vnímáme, v čem spočívá, jaké má důvody, jaké má důsledky, jak jsou způsoby komunikace přiřazovány k různým skupinám, jak vnímáme my sami v praxi rozdíly v komunikaci, jaké konkrétně, jak s nimi nakládat.
  • Migrace ve světě: důvody migrace, úvahy o číslech, možných důsledcích, konkrétní situace, příklady z různých zemí.
  • Křeslo pro hosta: Přivítáme osobu, která má osobní zkušenosti s migrací do ČR a životem zde. Vypráví svůj příběh, je možné se zeptat na cokoli.
  • Kulturní okénko: Za jeden den nelze představit vše, ale je možné nahlédnout do některého ze zákoutí konkrétní kultury, jakékoli (arabská civilizace, čínská civilizace, latinská civilizace).
  • Správná interpretace: formou společné aktivity se účastník zamyslí nad tím, jaké chyby vznikají při neprofesionální interpretaci, jak jim předcházet a jak interpretaci ověřovat. Navštěvujeme Egypt, nebo snad jinou zemi?
  •  Prostor pro řešení kauz: v případě, že posluchači mají zájem, je možné zařadit kazuistický rozbor – nabídneme přehled nástrojů, jak je možné situace řešit s přispěním interkulturní metodologie.
  • Integrační nástroje: představíme účastníkům, jaké integrační nástroje ve světě existují a které z nich může v jaké fázi v ČR využívat. Představíme různé profese, projekty organizací, příklady dobré praxe apod.
  • Základní dovednosti práce s tlumočníkem.
  • Pokud jde o první dvoudenní seminář pro pracovníky OAMP, ti mohou navíc zažít některé z interaktivních aktivit, jako je sledování filmu Slova 21 Přepážka, aktivitu o uprchlících a migraci Ostrov a další.

Druhý dvoudenní seminář je vedený formou úvodu do tréninku některých komunikačních technik:

Technik aktivního naslouchání, některých vybraných obranných technik. Navíc se zamyslíme více nad tím, jak vlastně a jakým prostřednictvím probíhá integrace cizinců u nás v ČR. Ukážeme si, jakou roli mají jací aktéři na poli integrace.  Dále se podíváme na film Vítejte v ČR, vyzkoušíme si, jaké informace bychom cizincům řekli, když přijíždějí do České republiky. Zamyslíme se nad tím, co konkrétního cizinci potřebují a co využívají v praxi. Konkrétněji představíme integrační nástroje Ministerstva vnitra (školení lektorů, tlumočníků, kurzy Vítejte v ČR, letáky a publikace, další projekty). Představíme případně i zkušenosti z dvoudenního pozorování na přepážkách, zkušenosti ze zahraničí apod. Na závěr si účastníci vyzkoušejí své dovednosti na modelových situacích.

Do budoucna také sami účastníci uvažovali o třetím dílu školení, které by spočívalo v supervizi na pracovišti a rozboru zátěžových situací. To je aktuální možný výhled do budoucna.


Je o kurzy zájem? Myslíte si, že získané informace pracovníci veřejné zprávy v praxi využívají?

Z některých pracovišť se ozývají pozitivní hlasy, že je o výjezd na seminář veliký zájem. Snad tento zájem není způsoben jen tím, že si lidé odpočinou od pracovních povinností. Ze závěrečných dotazníků v zásadě vyplývá určité pozitivní naladění účastníků pro některá témata. Soudit můžeme i z toho, jak lidé, kteří absolvují druhou část školení, hovoří o té první. V zásadě si myslím, že školení působí skutečně určitým věcnějším a pozitivnějším naladěním pro výkon profese, lépe psychicky a komunikačně-technicky vybaví pracovníky pro vstup do „střetu kultur“, který se odehrává na přepážce. Není to lehká práce právě proto, že ve velmi krátkém časovém okamžiku je velmi obtížné pracovat s rozdíly, které si lidé do komunikace přinášejí. Jde navíc o střet kultury „úředníka“ s „člověkem žádajícím o pobyt“, pro oba dva to nemusí být lehké. Myslím si, že seminář má dobrý dopad. Více bych osobně uvítal dotažení tréninku do formy supervizí, protože jedině tak pak získáme přesnou zpětnou vazbu o účinku tréninku. Z jednodenních seminářů jsou vesměs velmi pozitivní zpětné vazby.

Jaká témata jsou pro zájemce nejvíce zajímavá a potřebná?
Myslím, že účastníky zajímá tematika vhledu do různých kulturních skupin, základy interkulturní komunikace, dovednosti práce s tlumočníkem a aktivity směřující k interpretaci. Záleží na skupině od skupiny, ale málokdy se stane, že by účastník napsal, že si neodnese vůbec nic. Avšak, jak jsem řekl, přesnější hodnocení bychom měli, kdybychom po semináři viděli dané lidi v praxi, nebo od nich získali zpětnou vazbu za nějaký čas po konání semináře. Pokud jde o potřebnost, nebyl bych správným lektorem, kdybych si myslel, že témata, o kterých učím, nepotřebují. S výběrem jsme si skutečně dali práci a myslím si, že jde o témata velmi potřebná.

 

 

Facebook Slovo 21

Vítejte v ČR - adaptačně-integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

Snmek obrazovky 2016-04-21 v16.41.30

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Akreditované kurzy pro veřejnou správu

Nevíte si rady v komunikaci s cizinci či Romy?

Nabízíme 2 akreditované kurzy pro zaměstnance státní správy a samosprávy - kurz Romové a instituce a kurz Mezikulturní kompetence. Oba kurzy mají platnou akreditaci od Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Více informací najdete na stránce projektu.

akreditovane kurzy uvodni

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

bulletin 01-17

Vybíráme z Bulletinu Slovo

portrety cizincu small

PORTRÉTY CIZINCŮ: NGAN LE: „CHCI ZMĚNIT POHLED ČESKÉ SPOLEČNOSTI NA VIETNAMCE“

Ngan Le žije v Čechách skoro 25 let. Přijela počátkem devadesátých let za účelem sloučení rodiny se svou matkou, která přišla do Československa na pracovní výměnné pobyty. V té době přišly za svými rodiči obdobně i další vietnamské děti. Ngan Le pracuje jako komunitní tlumočnice ve vietnamštině a pomáhá tak s integrací dalším Vietnamcům.
Naše adresa:
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
Spojení:
Telefon: 222 511 434, 222 522 070, 222 518 554
Telefon/fax: 222 520 037

O nás

Zapsaný spolek Slovo 21 je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro, který je dodnes jedním z největších projektů organizace. Slovo 21 se ale neorientuje jen na aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku. Zabývá se také cizineckými integračními projekty. Asi nejznámějším je neformální setkání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle.