Aktuality

Ukrajinská migrace se proměňuje

Na konci roku 2016 dosáhl počet cizinců dlouhodobě pobývajících v České republice přes 496 tisíc a v prvních měsících letošního roku tak pravděpodobně překročí symbolickou hranici půl milionu. Největší skupinu cizinců přitom tradičně a dlouhodobě tvoří Ukrajinci. Aktuálně jich je přes 110 000 a tvoří přes jedno procento obyvatel Česka. Udržují si tak stále mírný náskok i před Slováky (107 000), ačkoli oproti nim, stejně jako dalším cizincům ze zemí Evropské unie, mají pro získání pobytu výrazně náročnější podmínky.

Novodobá ukrajinská migrace do České republiky odstartovala již na začátku devadesátých let a prošla rozličnými etapami. Od roku 1993 u nás počty legálně migrujících a pracujících lidí z Ukrajiny rychle stoupaly a za prvních pět let již dosáhly padesáti tisíc, téměř poloviny dnešních čísel. Poptávka byla vyvolána transformací ekonomiky a rychlým rozvojem ve stavebnictví a službách. Ukrajinští pracovníci využívali liberálních pravidel, díky nimž bylo možné požádat o povolení k pobytu až po vstupu na území ČR. 

V roce 1998 došlo s ekonomickými problémy v ČR k prvnímu poklesu ukrajinské migrace. Ukázalo se, a platí to i nadále, že Ukrajinci dokáží flexibilně reagovat na aktuální situaci na trhu práce v jednotlivých zemích a ve srovnání s pobytem doma. Přelomový byl rok 2000, kdy byl zaveden přísnější vízový režim, a o vízum se muselo žádat předem ze zahraničí. Část Ukrajinců, která neočekávaně ztratila možnost legálního pobytu a práce, reagovala tím, že zažádala o mezinárodní ochranu, aby nemusela vycestovat. Situace se postupně stabilizovala a v prvním desetiletí nového milénia počet Ukrajinců významně rostl. Dosud rekordní hodnoty 135 000 dosáhl v roce 2009. V důsledku následné ekonomické krize část Ukrajinců Česko opustila a pozvolný nárůst začal opět až v roce 2014. 

Důvodem toho, že nárůst není rychlejší, není nezájem ze strany Ukrajinců, ale jsou to spíše restriktivní opatření zavedená v rámci ekonomické krize. Ztížení získání a prodloužení víza a povolení k zaměstnání, zákaz agenturního zaměstnávání, které měly v době vysoké nezaměstnanosti bránit domácí obyvatele na trhu práce, vedou k tomu, že namísto Ukrajinců a dalších pracovníků ze zemí mimo EU zaměstnavatelé přivádějí zaměstnance ze Slovenska, Polska, Bulharska, Rumunska atd. Na základě tlaku zaměstnavatelů v době nízké nezaměstnanosti se v posledních dvou letech pracovní trh pro Ukrajince postupně opět více otevírá. 

Dočasně nebo nastálo? 

Až donedávna byla ukrajinská migrace považována za primárně cirkulární, tj. s úmyslem vrátit se zpět na Ukrajinu, nebo tam alespoň trávit část roku. Před hospodářskou krizí podle některých průzkumů plánovalo návrat domů osmdesát procent Ukrajinců. Většina zůstávala v přímém kontaktu s rodinou a podstatnou část výdělků odesílala na Ukrajinu. V posledních letech, i v souvislosti s negativním politickým a ekonomickým vývojem na Ukrajině, uvažuje více lidí o trvalém přesídlení. 

O tom svědčí i fakt, že přes sedmdesát procent Ukrajinců (82 000) již má v ČR trvalý pobyt. Největší skupinu mezi cizinci ze třetích zemí tvoří Ukrajinci nejen mezi žadateli o trvalý pobyt, ale také mezi žadateli o české občanství. Od začátku tisíciletí získalo české občanství na 7 500 Ukrajinců. Na druhé straně roste počet Ukrajinců, kteří mají trvalý pobyt v Česku, ale vzhledem k nízkým mzdám pracují v rámci volného pohybu služeb v západoevropských státech.   

Zatímco v devadesátých letech přicházeli nejdříve za prací z Ukrajiny muži, počet žen postupně rostl až téměř na současnou polovinu (47 %). Většina Ukrajinců u nás je v produktivním věku (36 % 25–34 let a 42 % 35–49 let) a statisticky jsou v průměru mladší než domácí obyvatelstvo.

Hlavním zdrojem Zakarpatí

V rámci výzkumů a zpráv o ukrajinské migraci do České republiky je často opomíjeno její geografické specifikum. Z více než tří čtvrtin se jedná o obyvatele západní části Ukrajiny, primárně Zakarpatské oblasti a přilehlých regionů (Volyňská, Lvovská, Rivneská, Ternopylská a Ivano-Frankovská a Černivetská). Ze střední Ukrajiny včetně Kyjeva pochází zhruba deset procent Ukrajinců v ČR a ještě méně z části východní, aktuálně zasažené válkou. V rámci útěku před konfliktem počty z východu mírně rostou, ale imigranti ze západu stále převažují. Velký vliv mají historické vazby s touto oblastí. 

Vazby jsou v některých regionech ještě silnější v případě Maďarska a stále více Ukrajinců z jihozápadní části země využívá možnosti získat maďarské občanství, a tedy i možnost zaměstnání v rámci EU. Pravděpodobně i proto u nás za poslední dva roky vzrostl podle dat úřadů práce počet zaměstnaných občanů Maďarska ze šesti na téměř jedenáct tisíc, což byl nejvyšší nárůst mezi všemi cizinci.  

Západní Ukrajina je tradičním zdrojem migrace. Obyvatelstvo západoukrajinských oblastí představuje dvacet procent ekonomicky aktivního obyvatelstva, ale dvě třetiny migrantů země. Především Zakarpatská oblast je přitom v poměru k centrální části země orientována spíše na zemědělství, což platí do jisté míry o celé západní Ukrajině s výjimkami velkých měst jako Lvov nebo Ternopyl. I kvalifikační a vzdělanostní struktura je nižší. 

Ukrajinci přicházející do ČR jsou ekonomicky aktivní, což potvrzují také data statistického úřadu o jejich regionálním rozmístění. Více než polovina všech Ukrajinců v Česku žila v předchozím roce v širší pražské metropolitní oblasti – v hlavním městě Praze (43,2 %), předměstích a ve Středočeském kraji (15,3 %). Mezi další významné městské koncentrace patří Jihomoravský kraj včetně Brna (9,1 %) a Plzeňský kraj (5,6 %). Jedná se tedy o regiony s nízkou nezaměstnaností, vysokou koncentrací průmyslu, stavebnictví a služeb. V dalších regionech Ukrajinci pracují v menších počtech rovněž v zemědělství. 

Nejen do Česka

Podle výzkumů veřejného mínění v posledních letech i v souvislosti s tzv. uprchlickou krizí a obavami Čechů před příchodem cizinců z muslimských zemí je veřejnost vůči Ukrajincům více tolerantní. Větší zájem a pozitivní přístup ze strany státu i společnosti potvrzuje i Bohdan Rajčinec, předseda Ukrajinské iniciativy v ČR (UIČR: www.ukrajinci.cz).  

Ačkoli se z našeho pohledu může zdát, že s více než sto tisícovou diasporou je Česko pro Ukrajince globálně nejatraktivnější zemí, podle Bohdana Rajčince čelí a bude čelit značné konkurenci dalších zemí. Rozlohou největší evropská země s více než 45 miliony obyvatel má ve světě výrazně větší tradiční diaspory než je ta v ČR. Vedle Ruska, kde žijí až dva miliony Ukrajinců, žije více než milion lidí, kteří mají ukrajinské občanství nebo se považují za potomky Ukrajinců, také v Kanadě, USA nebo Brazílii. Především na základě pracovní migrace v posledním čtvrtstoletí vznikly velké diaspory také v Německu, Itálii nebo Španělsku. 

Pokud má Česká republika zájem na příchodu vzdělaných, kvalifikovaných migrantů z Ukrajiny, měla by podmínky podle Rajčince zatraktivnit. V posledních letech je hlavním cílem ukrajinské migrace Polsko, které zavedlo liberální režim pro ukrajinské pracovníky a jen v zemědělství na východě země jich je asi půl milionu. Polsko v předloňském roce vydalo 35 % ze všech schengenských víz Ukrajincům. Na dalších místech bylo Maďarsko (10,6 %), Řecko (10 %), Německo (7,8 %), Španělsko (6,1 %). Česká republika byla s 5,8 % na šestém místě. 

Bohdan Rajčinec také potvrzuje, že ukrajinská pracovní migrace je flexibilní a mění své strategie podle aktuální výše ceny práce. Průměrná měsíční mzda na Ukrajině je přes 5 000 Kč, v západních regionech ještě méně. Podle dat ILO (Mezinárodní organizace práce) si předloni vydělávali vyšší mzdy než v Česku Ukrajinci především v Německu a dalších zemích západní Evropy. Mírně vyšší mzdy než u nás měli ve Španělsku, Itálii nebo Portugalsku a naopak nižší v Maďarsku, Polsku či Rusku. 

Uprchlická vlna nepřichází

Vzhledem k existenci početné diaspory jako možného tzv. pull faktoru se v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině objevily varovné scénáře o migračních vlnách v řádech stovek tisíc lidí, kteří budou v Česku hledat azyl. Podle závěrů studie odborníků ze států Visegrádské skupiny včetně českého Geografického migračního centra však doposud nedošlo k žádnému masovému přílivu ukrajinských migrantů nebo žadatelů o azyl. A ani jej nepředpokládají.

Ukrajinci, kteří museli kvůli konfliktu odejít především z východních regionů při hranicích s Ruskem, odcházejí primárně do jiných částí země a pouze menší část emigrovala nebo odchod na Západ zvažuje. Největší skupina uprchlíků, přes milion, směřovala podle UNHCR do Ruska. Jednalo se primárně o obyvatele východní Ukrajiny. V Německu požádalo do poloviny roku 2016 o azyl necelých osm tisíc osob, přes sedm tisíc v Itálii, kolem tří tisíc v Polsku a Švédsku. U nás představovali loni Ukrajinci sice největší skupinu žadatelů o azyl, ale bylo jich pouze pět set. V roce 2015 přitom azyl získalo necelých deset procent z šesti set žadatelů, u tzv. dočasné ochrany byla úspěšná asi čtvrtina žadatelů.

Čekání na zrušení víz 

Podnítit vyšší migraci z Ukrajiny by mohlo zrušení vízové povinnosti pro Ukrajince ze strany Evropské unie. Po mnoha letech diskusí odsouhlasily v listopadu 2016 členské státy zavedení bezvízového styku, ale termín spuštění je stále odsouván. Víza mají být zrušena poté, co státy Unie schválí aktuálně diskutovaná nová pravidla, která umožní bezvízový styk v případě potřeby flexibilně omezit. 

Česká vláda bezvízový styk podle oficiálních vyjádření podporuje a neobává se ekonomických nebo bezpečnostních rizik. Z hlediska trhu práce je třeba zdůraznit, že by se jednalo o zrušení víz pouze pro tzv. krátkodobé pobyty do 90 dnů, nikoli pro víza, která by opravňovala Ukrajince v ČR pracovat. Jistou výhodou by i podle vyjádření zaměstnavatelských svazů mohlo být, že by zájemci jednodušeji přicestovali a dohodli si práci přímo. I když i poté by museli podle stávající legislativy o zaměstnaneckou kartu žádat na Ukrajině. Osobní komunikace přímo se zaměstnavatelem by mohla pomoci odstranit stále rozšířený tzv. klientský systém, tedy závislost pracovníků na placených prostřednících, přerůstající někdy až v pracovní vykořisťování.

Podle výzkumu Geografického migračního centra je v případě uvolnění vízového režimu odhadován postupný nárůst přílivu pracovních migrantů do zemí V4 a EU v řádu několika stovek tisíc, vyšší počet dlouhodobě usazených Ukrajinců a vyšší počet žádostí o sloučení rodin. Odhadován je rovněž možný mírný nárůst nelegálních zaměstnanců mimo oficiální ekonomiku. 

Migrace se však vždy modeluje a odhaduje velmi složitě, protože faktorů a aktérů je celá řada. Například při případné další agresi ze strany Ruska, občanské válce a rozpadu Ukrajiny se mohou počty emigrantů zvýšit. Hlavní roli bude hrát ekonomický vývoj. V předloňském výzkumu kyjevského sociologického ústavu 46 % Ukrajinců uvedlo, že v případě nezaměstnanosti budou hledat práci ve svém regionu. 12 % uvažovalo o práci v jiném městě, ale v dojezdové vzdálenosti od domova. Necelých deset procent respondentů uvedlo, že by byli ochotni cestovat do zahraničí.

Rychleji bez Visapointu

V reakci na tlak zaměstnavatelů začal stát v posledních letech hledat způsoby, jak urychlit vybraným ukrajinským pracovníkům vstup na český trh práce. V listopadu 2015 začal fungovat zvláštní režim pro vysoce kvalifikované Ukrajince, kterým jsou zaměstnavatelé schopni zaručit mzdu ve výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy. Ukázalo se však, že zájem je především o pracovníky do výroby, stavebnictví a služeb. 

Od srpna loňského roku proto funguje tzv. Režim zvláštního zacházení pro kvalifikované pracovníky z Ukrajiny. Původní roční kvóta 5 000 osob byla rychle naplněna a v únoru vláda rozhodla o dalším navýšení personální kapacity konzulátu ve Lvově, čímž se zvýší počet přijatých žádostí ze 400 na 800 měsíčně. Do projektu mohou být zařazeni pracovníci na dlouhodobě neobsazená pracovní místa na základě požadavku zaměstnavatele, schváleného ministerstvem průmyslu a jeho partnery (Hospodářská komora, CzechInvest a další).  

Na rozdíl od standardního systému se nemusí uchazeči zařazení do nového režimu registrovat v systému Visapoint. Tím stát reguluje počet žádostí (do roku 2014 na základě neveřejných kvót) o víza. Systém umožnuje registrovat omezený počet žádostí v řádu tisíců ročně, ačkoli zájem byl a je mnohonásobný. Visapoint je dlouhodobě zaměstnavateli i žadateli kritizován za údajnou nefunkčnost, zahlcení a následný prodej volných mít za úplatu. V současnosti je podle Bohdana Rajčince již většina žádostí o zaměstnanecké karty na Ukrajině přijímána prostřednictvím nového režimu bez Visapointu, přesto jsou ale diskutovány úpravy směrem k jeho větší transparentnosti. Zvažováno je zveřejnění pořadí všech zaregistrovaných žadatelů, tedy tzv. nekonečné fronty, aby byly vyvráceny současné spekulace, že může být již zaregistrovaný termín nabídnut jinému uchazeči. 

Tlaky na ještě větší liberalizaci přístupu Ukrajinců na pracovní trh nebudou vzhledem k stále aktuálním potřebám českých firem ustávat. Současně je třeba zajistit, aby nedocházelo ke mzdovému dumpingu a čelit dovozu levné pracovní síly pro montovny a pásovou výrobu bez vyšší přidané hodnoty.

Přes různé peripetie zkušenosti posledního čtvrtstoletí ukazují, že migrace občanů Ukrajiny přináší ČR především pozitiva. Na základě analýz ekonomů a demografů by Česká republika měla nastavit systém tak, aby mohla co nejlépe využít potenciálu nejen Ukrajinců, ale i dalších cizinců, kteří jsou ochotni u nás žít, pracovat a integrovat se.

Text: Jan Schroth

Foto: IOM

Facebook Slovo 21

Vítejte v ČR - adaptačně-integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

Snmek obrazovky 2016-04-21 v16.41.30

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Akreditované kurzy pro veřejnou správu

Nevíte si rady v komunikaci s cizinci či Romy?

Nabízíme 2 akreditované kurzy pro zaměstnance státní správy a samosprávy - kurz Romové a instituce a kurz Mezikulturní kompetence. Oba kurzy mají platnou akreditaci od Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Více informací najdete na stránce projektu.

akreditovane kurzy uvodni

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

02 17 web

Rodinka-2017-web-700x991px web

Vybíráme z Bulletinu Slovo

02 17 web smallAKTUÁLNÍ ODPOVĚĎ NA VĚČNÉ MIGRAČNÍ TÉMA

Integrace jako výzva – kreativní přístupy jako odpověď je název konference, kterou letos uspořádalo Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Místo nezáživných administrativních formulací, které se více nebo méně léta opakují – občas i do slova opisují –, se účastníci pokusili jinak uchopit společný život ve městech a místech, kde žijí, bydlí a pracují spolu příslušníci většiny a menšin.
Naše adresa:
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
Spojení:
Telefon: 222 511 434, 222 522 070, 222 518 554
Telefon/fax: 222 520 037

O nás

Zapsaný spolek Slovo 21 je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro, který je dodnes jedním z největších projektů organizace. Slovo 21 se ale neorientuje jen na aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku. Zabývá se také cizineckými integračními projekty. Asi nejznámějším je neformální setkání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle.