Aktuality

Norští hosté na Khamoru

Devatenáctého ročníku Světového romského festivalu Khamoro se zúčastnili umělci i experti na inkluzi z Norska. V rámci Bilaterální spolupráce mezi Českou republikou a Norskem, kterou podpořilo Ministerstvo financí ČR v rámci EHP a Norských fondů 2009-2014, se konal workshop tradiční romské hudby, workshop tutoringu a mentoringu a práce s romskými rodiči. Expertky z Norska se podílely na dvoudenní mezinárodní konferenci o inkluzivním vzdělávání a umělci se zúčastnili i pátečního defilé.

Dvoudenní mezinárodní konference o inkluzivním vzdělávání, nazvaná „Kvalitní vzdělávání pro každého“, se konala v závěru letošního Khamora v Clam-Gallasově paláci v pátek 2. a v sobotu 3. června. Záštitu nad konferencí převzala Evropská komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Program konference byl zaměřený nejen na ředitele a další vedoucí pracovníky škol, ale také na budoucí učitele, studenty pedagogických fakult, i na širokou veřejnost – zejména rodiče dětí, kterých se zavedení inkluze týká.

První den konference byl zaměřený na vzdělávací vize škol v České republice. Účastníci konference mohli slyšet příklady dobré praxe, vzdělávací metody, formy práce a vize do budoucna v podání přispěvatelů, kterými byli například ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová, ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí Jan Korda, ředitelka Autorizovaného tréninkového centra metod prof. Feuersteina a spoluzakladatelka Charlie Karlín Eva Váňová, odborník na vzdělávání Agentury pro sociální začleňování Vladimír Foist a další. Oba dny konference byly simultánně tlumočeny a účastníci se mohli vždy mezi příspěvkem zúčastnit diskuse na dané téma. V rámci prvního dne proběhl i workshop „Aktivity inkluzivní třídy“ expertky Kimberly Kenyon.

Sobota byla věnována školní inkluzi v kontextu Evropy a USA. Poté, co účastníci shlédli videopozdrav evropské komisařky Věry Jourové, která se, bohužel, nemohla dostavit osobně, své příspěvky přednesli takoví experti, jako jsou například hlavní přednášející v oboru speciální pedagogiky na JAMK Univerzitě aplikovaných věd Maija Hirvonen z Finska, pracovnice Evropské agentury pro rozvoj speciálního vzdělávání Berit Holmlimo z Norska nebo bývalý ministr školství v kanadské provincii New Brunswick Jody Carr. Z vybraných příspěvků konference bude vytvořen elektronický sborník. Obou dní konference se účastnily také expertky Cecilie Morland a Camilla Hauge z Norska.

Cecilie Morland a Camilla Hauge vedly ve čtvrtek 1. června rovněž v Clam-Gallasově paláci workshop na téma „tutoring, mentoring a práce s romskými rodiči“. Měly tak možnost prezentovat svou práci v Department of Roma Measures v Oslu, ale také vyměnit si zkušenosti s Natashou Bielenberg rovněž z Norska a s tutory a mentory Slova 21.

Aleco Bielenberg, potomek slavného norského romského hudebního rodu, vedl společně s romskou rodinou z ČR Fečovými hudební workshop tradiční romské hudby pro účastníky Malé letní školy, kterou spolupořádala Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. Čeští i zahraniční studenti se učili písně v romštině a některé si v závěru všichni společně zazpívali. Měli tak možnost uvést teoreticky získané vědomosti z přednášek do praxe.

Natasha i Aleco Bielenbergovi se zúčastnili také pátečního defilé centrem Prahy, kde reprezentovali Norskou pod svou národní vlajkou. Zástupce organizačního týmu Khamora čeká na konci léta cesta do Osla na romský hudební festival Yagori, kde budou sdílet své zkušenosti s organizací festivalu a vstřebávat inspiraci na dvacátý ročník Khamora, který se bude konat v roce 2018.

 

Rozhovor s Berit Holmlimo 

Co je Norské ředitelství pro vzdělávání?

Norské ředitelství pro vzdělávání je zodpovědné za rozvoj vzdělávání v mateřských, základních a středních školách v Norsku. Ředitelství je výkonný orgán Ministerstva školství a výzkumu.

To znamená, že máme celkovou odpovědnost za dohled nad mateřskými školami, vzděláváním a řízením školství, jakožto i nad plněním zákonů a předpisů parlamentu. Jsme také odpovědní za správu Národního systému podpory (Statped), který se zabývá zlepšováním samosprávních celků a jejich práce ve speciálním vzdělávání.

Jaké jsou specifika vzdělávání v Norsku?

V Norsku se velmi soustředíme na to, aby všechny děti a mladiství měli zajištěn přístup ke vzdělávání, a aby všichni žáci měli možnost získat vzdělání vysoké kvality bez ohledu na to, kde žijí. Inkluzivní vzdělávání je proto základním principem norského vzdělávacího systému. Národní orgány chtějí tohoto záměru docílit v rámci všech našich předpisů, a místní orgány, které jsou zodpovědné za vzdělávání pro všechny děti, jsou povinni tyto cíle dodržovat.  

V Norsku stavíme náš vzdělávací systém na principech rovného a přizpůsobeného vzdělávání pro každého v inkluzivních školách. Naším cílem je, aby všechny děti a mladí lidé měli možnost získat určité základní dovednosti, byli součástí školního prostředí, komunity, sdíleli společné hodnoty a zažili výzvy. Dalším cílem je, aby děti a mladiství zvládali výzvy zaměřené na učení a rozvoj v různých oblastech. K zajištění těchto cílů má Norsko jedno společné celonárodní kurikulum pro všechny žáky navštěvující školy v Norsku.

Vzhledem k těmto principům očekáváme, že se všechny děti a mladiství ve školách a školkách setkají s důvěrou a respektem, bez ohledu na to, zda mají zdravotní postižení, bez ohledu na pohlaví, sociální zázemí, etnickou, náboženskou nebo jazykovou příslušnost a sexuální orientaci.  Ideje inkluzivního a rozmanitého vzdělávání jsou v norském vzdělávání velmi konkrétní.

Co se může Česká republika naučit z postupu inkluzivního vzdělávání v Norsku?

Je obtížné určit oblast či téma toho, co se od nás můžete naučit. V průběhu let jsme získali velké zkušenosti v práci s rozmanitostí ve vzdělávání, což znamená zařazení všech dětí do stejné školy, bez ohledu na pohlaví, etnický původ, rodiče nebo postižení. Tato rozmanitost je vždy velmi přínosná pro společnost obecně, zvyšuje toleranci a přijímání lidí odlišných na různých úrovních a v různých oblastech. Ale myslím, že pro vás může být užitečné učit se z našich předpisů, ke kterým jsme se uchýlili kvůli docílení rozmanitosti v oblasti vzdělávání.

Může se Norsko naučit něco od České republiky?

My, jakožto národní orgány, stále pracujeme na zlepšení vzdělávacího systému a předpisů. Vždy je užitečné, když se můžeme učit ze zkušeností ostatních zemí a reflexí jejich práce se vzdělávacím systémem. Mnoho nevládních organizací a sdružení se přímo účastní vzdělávacího systému v České republice, a bylo velmi užitečné naslouchat jejich úvahám a zkušenostem.

Je prezentace národnostních menšin (Romů) skrze festivaly jako Khamoro Festival v Praze a Yagori Festival v Oslu důležitá?

Myslím, že je vždy důležité sdílet a vyměňovat si zkušenosti s ostatními, ať už jsou to učitelé, vedení školy nebo výměna na politické úrovni. Vědomí, že existuje více zemí a kolegů v jiných zemích, kteří čelí stejným problémům, je vždy důležité.
 Prezentace z různých oblastí pomáhají posouvat dále práci v této záležitosti.

Co můžeme zlepšit v našem vztahu k menšinám?

Rozmanitá a inkluzivní společnost je důležitým předpokladem pro demokracii. V demokracii musí být prostor pro rozmanitost ve způsobu života, kultury a vnímání života.  Lidé s kořeny v různých kulturách obohacují naši společnost znalostmi, jazykovými a kulturními projevy, názory a přesvědčeními. Rozmanitost vytváří bohatší životy a lepší komunity. Bez ohledu na etnický původ nebo jiné, každý má své místo v otevřené společnosti založené na demokracii, humanismu, otevřenosti a rozmanitosti. Hledání způsobů, jak zlepšit vztahy k menšinám, je vždy užitečné a nezbytné. A práce na zlepšení situace menšin v rámci vzdělávacího systému je součástí tohoto obrazu.

 

Rozhovor s Marií Gottfriedovou

Proč je inkluze důležitá?

Inkluzivní vzdělávání je důležité zejména proto, že v sobě skýtá potenciál velmi dobře připravit každého žáka na život. Svět se stále více propojuje, lidská společnost, v níž žijeme, je stále pestřejší a různorodější, život člověka se proměňuje – v závislosti na rozvoji technologií, formách a rychlosti komunikace a dalších jevech.

Otázka po důležitosti a prospěšnosti inkluze je ve své podstatě vlastně otázkou po samotném smyslu školy. Jsem přesvědčena o tom, že výsostným posláním školy je vybavit žáky životními dovednostmi, s jejichž pomocí naleznou své místo v životě, objeví kým jsou, budou si vědět rady.

Za důležité životní dovednosti považuji schopnost komunikovat, samostatně kriticky a analyticky přemýšlet, spolupracovat, umět nabídnout i přijmout pomoc, respektovat druhé, žít ve vztazích a umět s lidmi kooperovat.

Toto všechno si zcela samozřejmě žáci osvojují v prostředí, které odpovídá realitě života, v prostředí různorodém, pestrém, v prostředí plném impulsů a zajímavých podnětů. A tento úžasný „výukový materiál“ do našich škol přinášejí žáci sami – žáci nadaní, žáci jakkoli handicapovaní, žáci různých etnik, žáci z různého rodinného i společenského zázemí. Proto je otevřenost škol důležitá, proto ve společném vzdělávání spatřuji cestu jak pomoci každém u ku pro spěchu všech.

Koncept vzdělávání v ZŠ Trmice

Opíráme se o 5 pilířů:

1. Otevřenost školy všem žákům

Různorodost a pestrost žáků nevnímáme jako problém, či překážku, ale jako možnost, jako obohacení.

2. Škola se umí přizpůsobit dětem

Usilujeme o to, aby každý žák měl v naší škole takové vzdělávací podmínky, které mu umožní dosáhnout jeho vzdělávacího maxima v rámci jeho možností.

3. Škola vzdělává i vychovává

Jsme si vědomi toho, že škola nejen vzdělává, ale také kultivuje hodnoty a postoje žáků, které jsou důležitým předpokladem komplexního osobního rozvoje a jako takové jsou důležité pro šťastný osobní i občanský život člověka.

4. Škola není odtržená od života

Usilujeme o to, aby žáci byli pro svůj další život vybaveni především schopností samostatně přemýšlet, dobře komunikovat a vzájemně spolupracovat. Jsme přesvědčeni o tom, že vybaveni těmito dovednostmi, budou si vědět rady.

5. Škola pečuje o dobré klima

Usilujeme o to, aby žáci chodili do školy rádi a cítili se ve škole dobře. Jsme přesvědčeni o tom, že vztah žáků ke škole je důležitým faktorem ovlivňujícím jejich úspěšnost ve školní práci. Toto úsilí opíráme o dobré a partnerské vzájemné vztahy ve škole na všech úrovních a o vzájemnou důvěru.

Co se Česká republika může naučit od Norska a opačně?

V Norsku vidím inspiraci zejména v oblasti vzdělávacích priorit – důraz na životní dovednosti, jakými je samostatné přemýšlení, komunikace, spolupráce, nikoli na encyklopedické poznatky. Inspirací pro nás Norsko může být nepochybně také v tom, jakou prioritou je vzdělávání pro celou společnost, jak si společnost váží pedagogů, jakou prioritou je školství a vzdělávání pro politiky.

Česká republika může být pro Norsko inspirací možná v pedagogické kreativitě našich pedagogů a škol – a to i navzdory tomu, že vzdělání není u nás podporováno tak, jak by si zasloužilo.

 

 

Facebook Slovo 21

KH18 letak1

Vítejte v ČR - adaptačně integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

logo vitejte 2018 500

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Akreditované kurzy pro veřejnou správu

Nevíte si rady v komunikaci s cizinci či Romy?

Nabízíme 2 akreditované kurzy pro zaměstnance státní správy a samosprávy - kurz Romové a instituce a kurz Mezikulturní kompetence. Oba kurzy mají platnou akreditaci od Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Více informací najdete na stránce projektu.

akreditovane kurzy uvodni

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

bulletin cover 2 2018

Vybíráme z Bulletinu Slovo

human-2944064 1920

Populace Česka i Evropy roste díky imigraci

„Populace Česka i Evropy roste díky imigraci“, říká demograf Tomáš Sobotka z rakouského demografického centra, který přednášel na letošní letní škole migrace. Na přelomu srpna a září se uskutečnil již devátý ročník letní školy migračních studií, kterou organizuje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) společně s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy.

 

Slovo 21, z. s.
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
IČ 69343951

 

www.slovo21.cz
www.khamoro.cz
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

facebook icon 325x325   youtube logo

khamoro zaverecna zprava

 

O nás

Slovo 21 z.s. je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Naše práce by se dala rozdělit do dvou hlavních větví – aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku a ty, které se zaměřují na cizince ze třetích států.

Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro - ostatně ten je dodnes nejznámějším projektem Slova 21. Asi nejznámějším cizineckým integračním projektem je neformální setkávání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle, bulletin Slovo pro cizince a o cizincích a projekt Víjejte v ČR. 

Slovo 21 je od počátku organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě. Slovo 21 neposkytuje sociální služby jako takové. Naší filozofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. Bojujeme proti rasismu a xenofobii, snažíme se ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování a zlepšujeme mediální obraz menšin.

Who are we?

Slovo 21 NGO is a non-governmental non-profit organization, which was established in the year 1999. We have Czechs, Roma and members from various continents working for us. Our work can be divided into two main branches - activities to support the Roma, and activities focusing on foreigners.

Since the beginning, we are an organization which aims at building a multicultural society and mainly at a better coexistence of cultures not only in the Czech Republic, but in Europe in general. Our organization does not offer social services as such. Our philosophy is to activate the Roma and foreigners and to teach them how to fight and stand up for their human rights. Our goal is also to destroy the deeply rooted prejudices, which tend to complicate the lives of many.