Aktuality

Jak se vzdělávat v migraci?

Zájemci o odborné informace o aktuálním tématu migrace mnohdy využívají samostudia prostřednictvím materiálů na internetu. Má to však svá úskalí. K seriózním textům s ověřenými daty a relevantní metodou se člověk prokliká až přes mnoho dílčích, mnohdy zkreslených článků a videí, nezaručených zpráv a emocionálních diskusí na sociálních sítích.

A především nemá možnost ihned o předkládaných závěrech věcně debatovat s dalšími lidmi, kteří je také četli. Tohle všechno lze totiž získat jen na kurzech a seminářích pod vedením zkušených lektorů. Přinášíme proto tipy na vysoké a vyšší odborné školy, kde se lze o migraci dozvědět více.

Migrace je, vědeckým jazykem řečeno, interdisciplinární téma, jež lze zkoumat pomocí různých přístupů a metod. Tři příklady za všechny: imigrace je v rámci bezpečnostních studií chápána jako jedno z potenciálních rizik pro daný stát. Ekonomie na ni většinou nahlíží jako na rozšíření možností zkoumané ekonomiky. Sociologie, antropologie, psychologie, potažmo literatura (filologie) často akcentují perspektivu imigrantů, čímž nastavují zrcadlo podmínkám a fungování hostitelské společnosti. Každá z těchto disciplín využívá k studiu migrace jiná data a zdroje. 

Zjednodušeně lze říct, že vyjma technických a části přírodovědných disciplín je možné nalézt migrační perspektivu ve všech oborech vyučovaných na českých vysokých a vyšších odborných školách. Většinou se však jedná o dílčí předměty daného oboru, případně o nový, dosud příliš neprobádaný přístup k nim. Zájem o téma vyvolávají i sami studenti, když si aspekty migrace a multikulturního soužití volí jako téma svých písemných a závěrečných prací. 

Ačkoli se migrace dá ve světě tradičně studovat jako samostatná disciplína, v Česku je zatím specializovaných studijních oborů zaměřených vysloveně na migraci pomálu a znalost angličtiny je u nich nezbytností. Značná část povinné literatury, nebo rovnou celé přednášky, jsou totiž v tomto jazyce. 

Výčet studijních míst začínáme v Praze na výzkumném pracovišti Geomigrace. Zřízeno byloKatedrou sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která má s výukou migrace jednu z nejdelších zkušeností u nás (více se dočtete v rozhovoru s profesorem Drbohlavem na str. 4). Výzkumníci z týmu Geomigrace se podílejí na výuce migrace (a integrace) zejména v nově založeném dvouletém magisterském oboru Globální migrační a rozvojová studia. Jde o interdisciplinární pojetí výuky s úzkou vazbou na praxi. Stejně tak však lze na Přírodovědecké fakultě získat určitý přehled o procesech migrace při studiu zejména dvouletých magisterských oborů Demografie, Sociální geografie a regionální rozvoj nebo Regionální a politická geografie. Ostatně tyto obory se zde mohou studovat i v doktorském stupni studia, a to i v angličtině. 

Patrně první vysokou školou, která u nás začala nabízet přímo studijní program migrace v magisterském oboru, je Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Na Katedře společenských věd na Pedagogické fakultěje již od roku 2009 možné studovat dvouletý obor Migration andIntercultural Relations. Absolvent získá titul MA, za čtyři semestry pozná minimálně čtyři země osobně a nepočítaně mnoho dalších prostřednictvím svých spolužáků. Jedná se totiž o takzvaného Evropského magistra (European Master) v rámci programu Erasmus Mundus. Obor garantuje sedm univerzit: z Německa, Norska, Slovinska, Česka, Súdánu, Ugandy a Jižní Afriky. Studenti se mezi těmito univerzitami vždy po semestru přesouvají. Na některých mají povinné kurzy, další si vybírají podle vlastního zájmu nebo tématu závěrečné práce.

„Důvodem, proč jsme tento obor zakotvili na Pedagogické fakultě, je, aby se i naši studenti, budoucí učitelé, mohli setkávat s lidmi z jiných kultur. V minulém roce například se studenty z Bangladéše nebo Kolumbie,“ říká k programu dr. Salim Murad z Katedry společenských věd. „Protože je konkurence v přijímacím řízení veliká, českých studentů máme na tomto oboru málo. Další se ale mohou připojit alespoň na přednáškách v Českých Budějovicích,“ vysvětluje.

Na Masarykově univerzitě v Brněse migraci věnovali v poslední dekádě jednotliví pedagogové zejména z Fakulty sociálních studií, samostatný obor týkající se migrace však neexistoval. V současnosti ovšem umožňuje Katedra sociologie studentům magisterského programu v angličtině navštěvovat kurzy v rámci tzv. profilace Migration Studies. Ty se také brzy v rámci sociologie stanou samostatnou specializací/samostatným zaměřením. Už nyní dostávají studenti každý rok zadané jedno migrační téma, na kterém se učí používání vhodných sociologických metod a argumentů, proč ho zkoumat. 

V nabídce dosud byla například témata politické participace mezi uprchlíky, kurzy o genderu a rodině v době migrace anebo pohled na migraci optikou měst. Klíčovým pedagožkou na Masarykově univerzitě je docentka Bernadette Nadya Jaworsky, která také vede vloni založené výzkumné centrum Kulturní sociologie migrace. Aktivity centra směřují ke sbližování kulturní sociologie a migračních studií prostřednictvím debat studentů a pedagogů nad texty vztahujícími se k migraci. 

Z Brna se vracíme zpátky do Prahy na další dvě fakulty Univerzity Karlovy, kde se migrace probírá jako průřezové téma. Fakulta humanitních studiítématu migrace věnuje pozornost na specializovaných kurzech zejména v oborech antropologie a genderových studií. Výrazně se na něj zaměřuje dr. Petra Ezzedine. Aktuálně vede kurz Antropologie migrace a transnacionalismu,v němž se zabývá hlavně pracovní migrací a migrační politikou v celé její šíři, a kurz Reflexe genderu v procesu migrace. Oba kurzy seznamují posluchače i s teoriemi a koncepty migračních studií a metodami, pomocí nichž lze migraci zkoumat. 

Podobně ani Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se tématu migrace ve svých programech nemůže vyhnout. Vzhledem k tomu, že je zde studium děleno na několik teritoriálních oblastí podle zemí a kultur (například americká nebo evropská studia), stává se z migrace výrazné téma hlavně v těch zkoumaných zemích, jejichž migrační politika momentálně prochází zátěží nebo podléhá změnám. Příkladem mohou být kurzy dr. Davida Emlera o současném Německu a Francii. Na některých kurzech se migrační téma volně prolíná s tématem národnostních menšin.

I další vysoké školy (například Vysoká škola ekonomická, Západočeská univerzita nebo Mendelova univerzita), a to včetně soukromých (za všechny jmenujme pražskou Metropolitní univerzitu), se dnes tématu migrace ve výuce různými formami věnují, pokud nabízejí obory jako mezinárodní teritoriální studia, humanitní studia případně mezinárodní ekonomické vztahy. 

Na Univerzitě Palackého v Olomoucipojali migraci průřezově v hodně odlišných kontextech. Tématu se dotýkají jednak kurzy na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, jednak výuka na katedře rozvojových a enviromentálních studií, kde migraci věnovali v roce 2016 i specializovaný dvoudenní seminář z cyklu Aktuální výzvy. Téhož roku zareagovala Univerzita Palackého na situaci v Evropě sérií jedenácti mimořádných přednášek z cyklu Societas cognitorum. Za zmínku stojí i pravidelný předmět Multikulturní péče v rámci oboru Všeobecná sestrana olomouckém Ústavu ošetřovatelství Fakulty zdravotnických věd. V něm se studenti a studentky dozvědí základní informace o vybraných etnických, kulturních a náboženských skupinách, aby potom mohli přizpůsobit ošetřování klientů jejich původu. 

I právnické fakulty zahrnuly migraci do své výuky, ať už v kurzech o mezinárodním, nebo přímo o migračním, případně azylovém právu. Nabízí je například Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Katedra mezinárodního práva.

Jen v malé míře je zatím téma migrace vyučováno na pedagogických fakultách, přestože v českých třídách dnes běžně sedí děti, jejichž mateřským jazykem není čeština. Z různých projektů mediální výchovy, například společnosti Člověk v tísni, je přitom patrné, jak by semináře na téma migrace ocenili i pedagogové, kteří musejí žákům vysvětlovat aktuální dění. 

Denní, případně dálkové studium, může spíše doplnit, ale nikoli nahradit, intenzivní forma Letní školy migračních studií. Pražská kancelář IOM – Mezinárodní organizace pro migraci – připravila na letošní léto již desátý ročník týdenního kurzu přednášek. 

Projekt s názvem Lidová škola migrace připravuje již několik let také Multikulturní centrum Praha. O migraci se zde posluchači dozvědí více prostřednictvím veřejných panelových debat.

A na závěr tip pro ty, kterým z nejrůznějších důvodů vysokoškolské přednášky nevyhovují a veřejné debaty kvůli časovému zaneprázdnění nestíhají: samostudium z internetového výkladového slovníku Encyklopedie migrace (encyklopedie.org). Projekt, který byl představen v Bulletinu Slovo 4/2017, vymysleli studenti pěti fakult Univerzity Karlovy.

Text: Daniela Vrbová

 

Celé číslo ke stažení zde.

bulletin 1 2018 cover

Facebook Slovo 21

KH18 letak1

Vítejte v ČR - adaptačně integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

logo vitejte 2018 500

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Akreditované kurzy pro veřejnou správu

Nevíte si rady v komunikaci s cizinci či Romy?

Nabízíme 2 akreditované kurzy pro zaměstnance státní správy a samosprávy - kurz Romové a instituce a kurz Mezikulturní kompetence. Oba kurzy mají platnou akreditaci od Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Více informací najdete na stránce projektu.

akreditovane kurzy uvodni

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

bulletin 1 2018 cover

Vybíráme z Bulletinu Slovo

human-2944064 1920

Populace Česka i Evropy roste díky imigraci

„Populace Česka i Evropy roste díky imigraci“, říká demograf Tomáš Sobotka z rakouského demografického centra, který přednášel na letošní letní škole migrace. Na přelomu srpna a září se uskutečnil již devátý ročník letní školy migračních studií, kterou organizuje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) společně s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy.

 

Slovo 21, z. s.
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
IČ 69343951

 

www.slovo21.cz
www.khamoro.cz
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

facebook icon 325x325   youtube logo

khamoro zaverecna zprava

 

O nás

Slovo 21 z.s. je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Naše práce by se dala rozdělit do dvou hlavních větví – aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku a ty, které se zaměřují na cizince ze třetích států.

Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro - ostatně ten je dodnes nejznámějším projektem Slova 21. Asi nejznámějším cizineckým integračním projektem je neformální setkávání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle, bulletin Slovo pro cizince a o cizincích a projekt Víjejte v ČR. 

Slovo 21 je od počátku organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě. Slovo 21 neposkytuje sociální služby jako takové. Naší filozofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. Bojujeme proti rasismu a xenofobii, snažíme se ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování a zlepšujeme mediální obraz menšin.

Who are we?

Slovo 21 NGO is a non-governmental non-profit organization, which was established in the year 1999. We have Czechs, Roma and members from various continents working for us. Our work can be divided into two main branches - activities to support the Roma, and activities focusing on foreigners.

Since the beginning, we are an organization which aims at building a multicultural society and mainly at a better coexistence of cultures not only in the Czech Republic, but in Europe in general. Our organization does not offer social services as such. Our philosophy is to activate the Roma and foreigners and to teach them how to fight and stand up for their human rights. Our goal is also to destroy the deeply rooted prejudices, which tend to complicate the lives of many.