Články online

02/17 Ženy cizinky a domácí násilí

Dle praxí neziskových organizací jsou nejčastějšími obětmi domácího násilí ženy. Případů, kdy se staly navíc obětí ženy cizinky, je pravděpodobně mnohem více, než je skutečně hlášeno, a to z několika důvodů. Jedním z důvodů je jazyková bariéra, která někdy zcela znemožňuje kontakt cizinek s úřady, policií a dalšími institucemi. Dále je často pobyt ženy cizinky vázán na partnera, ať už občana EU, nebo cizince s trvalým pobytem, což v kombinaci s nízkým právním povědomím může lehce vést k závislosti či přímo vydírání.

Ženy cizinky si často myslí, že jejich práva nejsou na stejné úrovni jako práva jejich partnera. Jako problematické se jeví také náboženské přesvědčení, kdy cizinky mohou vnímat udání na policii či institut vykázání jako nerespektování autority či neuposlechnutí náboženských zákonů atp. Neposledním důvodem je pak také finanční a sociální izolace. Ženy cizinky nedisponují často vlastními finančními prostředky, ani sítí přátel a rodiny okolo sebe. Často také vnímají ponižování a slovní napadání pouze jako partnerské neshody, ovšem i toto může být klasifikováno jako domácí násilí.

Klíčové znaky domácího násilí:

  1. Opakování a dlouhodobost – z jednoho útoku jakéhokoli charakteru ještě nelze určit, zda jde o domácí násilí. Může to však být jeho začátek.
  2. Eskalace – od urážek se stupňuje k psychickému snižování lidské důstojnosti až k fyzickým útokům a závažným trestným činům ohrožujícím zdraví a život.
  3. Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí osoby ohrožené a osoby násilné – domácí násilí nejsou vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde se role osoby násilné a osoby ohrožené střídají.
  4. Neveřejnost– probíhá zpravidla za zavřenými dveřmi bytu či domu, stranou společenské kontroly.

Aby skutek byl domácím násilím, musí být naplněny všechny čtyři znaky!

(Autor: Expertní skupina Aliance proti domácímu násilí)

V této situaci je vhodné obrátit se na některou organizaci zabývající se domácím násilím, jako je například Bílý kruh bezpečí, jejichž pobočky se nachází skoro ve všech krajských městech. Ať už kvůli diskuzi o možnostech a postupech, tak pro psychickou podporu, která je velmi důležitá a často se zanedbává jako vedlejší, přitom je pro oběti domácího násilí velmi důležité slyšet, jak jsou statečné, pomoci pozorným poslechem, sdílet jejich břímě. I když je samozřejmě důležité zůstat nestranní (ve smyslu snažit se vše vnímat v celkovém kontextu a nikoho nezvýhodňovat) a nenechat se strhnout emotivností situace.

Jak postupovat, když dochází k domácímu násilí

Pro začátek je dobré říct, že vždy, když to bude nutné, je třeba zavolat policii. I přesto, že se situace mezitím uklidní a násilník se může chovat, jakože nerozumí, proč přijela policie. Policie ale bude vědět, že se v této domácnosti něco děje. Pokud se napadení odehrává během telefonování na policii, je vhodné nechat telefon vyvěšený. Před příjezdem policie je dobré neuklízet žádné následky násilí, naopak si třeba střepy či chomáče vlasů schovat do sáčku.

Vhodné je, aby žena cizinka měla u sebe dokument v češtině pro policii, kde bude popsána situace v češtině a bude je nabádat, aby vždy zaevidovali výjezd. Stává se totiž, že když se policisté jinak než česky nedorozumí, nic nezapisují, přestože je v těchto záležitostech důkazní materiál velmi důležitý.

V telefonu je dobré mít vždy kontakt na policii, pokud je to možné, tak i na konkrétního policistu, který řeší tento případ.

Nutné je pak také podat trestní oznámení, které je vhodné doplnit fotografiemi či nahrávkami, i když se může stát, že soud nebude k těmto důkazům nakonec přihlížet, zde platí, čím více, tím lépe, takže je dobré dokumentovat opravdu vše. Pokud nebude možné dokumentovat fotkami či videem (násilník bude telefon brát či odhazovat), je dobré se pokusit aspoň na něj nahrávat zvukovou stopu a někde ho položit.

Komunikace s partnerem by měla být omezena na nejnutnější rozhovory o nezbytných věcech, aby se předešlo manipulaci a nátlaku. Tedy pokud možno žádné telefonování, kde je větší možnost nátlaku, ale pouze SMS.

Odchod od násilníka

Pokud se žena cizinka odstěhuje, partner by neměl vědět její novou adresu. Dobré je si nenechat na tuto adresu nic zasílat a sdělit ji co nejmenšímu počtu lidí.

Při odchodu z domu je důležité vzít si s sebou všechny své (případně i dětí) dokumenty, je možné, že k nim později bude ze strany bývalého partnera znemožněn přístup.

Je potřeba také prodiskutovat všechna práva a možnosti a vysvětlit, že pokud je ženin pobyt navázán na partnera, tak při rozvodu či rozchodu nebývá ukončen přechodný pobyt, když dojde k zvlášť těžkým okolnostem, mezi nimiž je výslovně uvedeno i domácí násilí. Často se totiž stává, že je obětmi manipulováno tak, aby si myslely, že rozchodem/rozvodem ztratí veškerá práva, a to i ta rodičovská, což není samozřejmě pravda.

Pokud se obětí domácího násilí stane i dítě, případně vyrůstá-li kvůli domácímu násilí ve škodlivém sociálním prostředí, je možné požádat o svěření do péče, případně v akutních případech požádat o Předběžné opatření, kdy soud rozhoduje do 7 dní. V těchto případech je vhodné obrátit se také na mateřskou či základní školu dítěte kvůli výpovědi pedagogů či ředitele o případných změnách v chování dítěte, fyzických znacích domácího násilí apod. Případu se pak ujme příslušný OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí) dle místa trvalého bydliště.

Obětmi domácího násilí bývají ženy bez rozdílu věku, země původu, dosaženého vzdělání, náboženského vyznání nebo povolání. Tento text je soustředěn hlavně na pomoc a rady, jak postupovat při akutní situaci domácího násilí. Je možné, že s odstupem času bude možné původce násilí rehabilitovat a napravit zpřetrhaná pouta, proto je dobré nabídnout i partnerům obětí psychologickou pomoc. Zvlášť pokud si to přejí i samotné oběti. Důležitá je pro ženy cizinky podpora na všech úrovních problémů, které se mohou s domácím násilím pojit, a lidský přístup.

Kde hledat pomoc

Bílý kruh bezpečí: www.bkb.cz

  • ACORUS - centrum pro osoby ohrožené domácím násilím: www.acorus.cz
  • SIMI (Sdružení pro integraci a migraci): www.migrace.com. SIMI poskytuje bezplatné právní, sociální a psychosociální poradenství v češtině, ruštině, angličtině a francouzštině. Pro další jazyky domluví tlumočení s interkulturním pracovníkem.
  • Intervenční centra: www.domaci-nasili.cz
  • Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí: www.donalinka.cz
  • Adresář azylových domů: www.azylovedomy.cz
  • Adresář rodinných poraden: www.amrp.cz
  • Program sociální inkluze násilných osob: www.gaudia.cz

 

Text: Kateřina Nyklová

Facebook Slovo 21

Vítejte v ČR - adaptačně-integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

Snmek obrazovky 2016-04-21 v16.41.30

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Akreditované kurzy pro veřejnou správu

Nevíte si rady v komunikaci s cizinci či Romy?

Nabízíme 2 akreditované kurzy pro zaměstnance státní správy a samosprávy - kurz Romové a instituce a kurz Mezikulturní kompetence. Oba kurzy mají platnou akreditaci od Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Více informací najdete na stránce projektu.

akreditovane kurzy uvodni

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

02 17 web

Vybíráme z Bulletinu Slovo

02 17 web smallAKTUÁLNÍ ODPOVĚĎ NA VĚČNÉ MIGRAČNÍ TÉMA

Integrace jako výzva – kreativní přístupy jako odpověď je název konference, kterou letos uspořádalo Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Místo nezáživných administrativních formulací, které se více nebo méně léta opakují – občas i do slova opisují –, se účastníci pokusili jinak uchopit společný život ve městech a místech, kde žijí, bydlí a pracují spolu příslušníci většiny a menšin.
Naše adresa:
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
Spojení:
Telefon: 222 511 434, 222 522 070, 222 518 554
Telefon/fax: 222 520 037

O nás

Zapsaný spolek Slovo 21 je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro, který je dodnes jedním z největších projektů organizace. Slovo 21 se ale neorientuje jen na aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku. Zabývá se také cizineckými integračními projekty. Asi nejznámějším je neformální setkání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle.