Články online

Aktuální odpověď na věčné migrační téma

Integrace jako výzva – kreativní přístupy jako odpověď je název konference, kterou letos uspořádalo Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Místo nezáživných administrativních formulací, které se více nebo méně léta opakují – občas i do slova opisují –, se účastníci pokusili jinak uchopit společný život ve městech a místech, kde žijí, bydlí a pracují spolu příslušníci většiny a menšin.

Zájem o téma byl obrovský a akce se zúčastnilo přes 60 zástupců z neziskových organizací, státní správy, městských institucí, z divadel, knihoven, komunitních center a migrantských spolků. O čem mluvili? Hlavně o aktivním zapojení migrantů a umění do procesu integrace, o svých tvůrčích programech, kterými se snaží zlepšit začleňování cizinců do české a německé společnosti.

Poradenství pro cizince zdarma: V České republice působí neziskové nevládní organizace a integrační centra, která poskytují
zdarma poradenství v oblasti pobytové legislativy, zaměstnání, vzdělávání, bydlení, zdravotnictví, zdravotního a sociálního pojištění aj. Tyto organizace jsou placené státem a pracují v nich vzdělaní a zkušení odborníci. Seznam organizací, na které se můžete po celé ČR obrátit, naleznete například v adresáři www.cizinci.cz.

Například pod stejnou střechou v komunitním středisku Kontakt Liberec našli společný prostor senioři, příslušníci národnostních menšin, zdravotně a sociálně znevýhodněné osoby a migranti.

Podle slov koordinátorky Veroniky Duové se skrze spolupráci s odborem sociálních věcí města Liberec snaží navázat vztah s dětmi, které mohou být ohrožené právě tím, že se do města přistěhovaly. „Organizujeme pro ně tábory, pobyty v přírodě a jednorázové akce. Z větších projektů je asi nejvýznamnější Letní festival cizinců a národnostních menšin, který už po šesté na hlavním libereckém náměstí představuje tyto minority a prolíná je formou kultury, gastronomie a podobně. Festival už získal věhlas v Liberci, navštěvuje ho kolem 1 500 lidí a z dalších našich aktivit bych zmínila výstavu s názvem Tady jsem doma – na celkem 15 panelech zachycuje tváře cizinců a příslušníků národnostních menšin, kteří žijí v Libereckém kraji.“

Celou sérii článků právníka Tomáše Verčimáka Úspěšná žádost o pobyt můžete sledovat také na webových stránkách organizace Slovo 21. Bulletin Slovo je online ke stažení, a to včetně archivních výtisků. Navštivte webové stránky: www.slovo21.cz.

Příspěvková organizace Praha 14 kulturní pořádá různé kulturně‐společenské akce a migrační témata nemůže přehlížet, protože v MČ Praha 14 a zvlášť na sídlišti Černý Most žije mnoho migrantů. A jak to dělá? Stejně jako v Liberci i zde organizuje festival kultur. Zdá se, že je to vhodná forma, díky níž se kultury stávají nástrojem pro zvýšení kvality života všech obyvatel městské části. Tereza Němečková, vedoucí volnočasového centra Plechárna, říká, že Festival chutí na Plechárně, který se konal v rámci Festivalu kultur, přitáhl skoro 600 lidí: „Hlavním tahákem bylo jídlo a jen podprahově byly zařazeny aktivity, které se zaobíraly podmínkami života cizinců u nás. O půl roku později jsme pořádali Filmový festival, který se tematicky vyloženě věnoval životu cizinců. Schovali jsme to sice pod propagaci hlavního filmu s Clintem Eastwoodem i s popcornem, ale stejně jsme širokou veřejnost nenalákali – přišlo 50 lidí.“

„V žádných statistikách o migrantech u nás nenajdete údaje o tom, kolik vzdělaných, kreativních, talentovaných a velmi aktivních cizinců chce něco dělat pro to, aby se začlenili do obyčejného života české společnosti,“ tvrdí Viktoria Golovinová, jedna ze spoluzakladatelek a dobrovolnic sdružení Amiga. Jejich dlouhodobý dobrovolnický program se zaměřuje na integraci cizinců skrze dobrovolnickou práci. Jsou známí celou řadou aktivit, mezi něž patří různé kurzy pro migranty, spolupráce s Klubem aktivního stáří v MČ Praha 2, rukodělné dílny a poskytování informací migrantům. „Když bylo založeno sdružení, vůbec jsme nevěděli, že existují nějaká občanská sdružení, která pomáhají cizincům. A teď máme kolem 50 aktivních dobrovolníků z řad cizinců, kteří sami nabízejí pomoc, naučili se česky, jsou integrovaní do společnosti, nejsou v roli žadatelů. Pomáháme české společnosti – já si myslím, že je to úspěch,“ vypráví Ruska Golovinová o příkladu, kdy integrace vzniká zezdola, právě migranti udělali ten první krok v nové společnosti.

Jaké dopady má tato pěkně dlouhá série aktivit? „Pro mě je hlavní dopad to, že se nám podařilo vytvořit místo, které je vnímáno všemi zúčastněními jako bezpečné,“ říká Tereza Němečková za organizaci Praha 14 kulturní. „Ať na dětském hřišti, skateparku, v kavárně nebo grilovacím koutku a v komunitní zahradě jsou všichni vítaní. Je to prostor, který umožňuje stírat bariéry, bourat vzájemné předsudky. Teď už tam chodí senioři a „skejtáci“, nebojí se a nepřekáží si.“

Když Němečková přemýšlí o nástrojích, jak více zaujmout většinové obyvatele, zatím upřednostňuje spíš jídlo, sport a volnočasové aktivity než odborné diskuse o uprchlictví a těžkopádné legislativní otázky. „Když se do nejbližšího sousedství přistěhovala irácká rodina, byli jsme první, kteří jsme o ní věděli. Jejich starší syn totiž začal chodit do skateparku, za ním šel jeho bratr a postupně k nám začali chodit i jejich rodiče. Zúčastnili se našich akcí, vařili nám, takže takhle jsme je přitáhli. Sledovala jsem nedávno docela zábavnou scénu, kdy irácký otec doprovodil své syny do skateparku a vedle byl náš, jak mu říkáme, místní ‚nácek‘ se svým dítětem a všichni si tam spokojeně hráli. To považuji za integrační proces.“

Kreativita je potřebná i ve vztazích, jak něco prosadit nebo vyjít s málo penězi, jak s lehkostí přistupovat k těžkým tématům a jak dál rozvíjet komunikační síť. „Nám se velmi daří pracovat přes sociální sítě,“ říká Viktoria Golovinová. I v „Praze 14 kulturní“ mají dobré zkušenosti s Facebookem u masovějších akcí. U projektů, do kterých hlavně chtějí zapojit migranty, se především osvědčuje osobní rovina a angažmá komunitních koordinátorek. „Jde o to, vytvořit nějakou prvotní důvěru – ty lidi si získat, aby se nebáli k nám vůbec

přijít, potom je zapojit do nějakého projektu. Když jsme ale zkoušeli s divadelním představením, nepodařilo se nám je oslovit – styděli se, nechtěli sebe prezentovat a všichni řekli: ‚To ne‘“.

Kreativita jinak

Na stejnou otázku ale jiné organizace získaly odlišné odpovědi. Cizinci jim řekli: „Ano“. Divadlo Archa jako první vstoupilo do experimentu. Umělecká vedoucí divadla a režisérka Jana Svobodová vypráví: „Když jsem v roce 2004 otevřela časopis Respekt, tak jsem tam viděla fotku a na té fotce byla mříž a za mříží malé dítě. Pod ní bylo napsáno něco jako: Nový uprchlický tábor tam a tam v nějakém lese – obyvatelé se bouří, mají strach. To byl pro mne vlastně úplně zásadní impuls, kdy jsem si říkala, že tady jako divadelník můžu něco udělat a ten projekt bude pro ty nejbližší sousedy, kteří mají právě ten strach. Moje největší touha a sen je, abychom zasáhli tu většinovou společnost.“

Tuto touhu paní Jana důsledně uskutečňuje od roku 2005, kdy společně s obyvateli uprchlického tábora Červený Újezd realizovala představení „Putování za snem.“ „Nás zajímají momenty, které jsou ožehavé, které jsou nějakým způsobem trnem v oku společnosti,“ vyprávěla mi tehdy před pražskou premiérou. „Zásadním cílem našeho projektu je, představit uprchlíky jako rovnocenné partnery, lidské bytosti, přátele, proto s nimi děláme divadelní představení.“

„Pro mne je důležité, že věřím, že divadelní nástroj a výraz může dát hlas někomu, kdo by ho běžně nedostal. Je to také cesta vytvářející bezpečné prostředí, které boří anebo aspoň změkčuje existující bariéry ve společnosti,“ řekla režisérka Svobodová letos na konferenci o kreativních přístupech k integraci.

Velké „ano“ ze strany různých migrantských a menšinových skupin slyšeli i v Divadle utlačovaných. To je založeno na využití životních příběhů, reálných situací a divadelních technik k práci s těmi, kteří mají osobní zkušenost s nějakou formou útlaku. Lektorka Líza Urbanová vysvětlila, jak vznikají jejich představení: „Sběr těch životních příběhů se stane jakýmsi stavebním materiálem, ze kterého se postaví výsledný dramatický tvar a ten se potom prezentuje formou Divadla fórum. Představení má moderátora, který komunikuje s di‐ váky a vysvětlí jim, že by se měli společně s námi zamyslet nad tím, kde protagonista udělal chybu nebo kde měl jednat jinak, aby celý jeho příběh dopadl nějak lépe. Posléze do toho diváci různě vstupují a zkouší realizovat svoje nápady, čímž dojde k přirozené formě komunikace mezi těmi dvěma skupinami lidí, která podle našich zku‐ šeností strašně dobře funguje.“

Konsorcium jako organizátor konference, za podpory pražské kanceláře nadace Heinrich‐Böll‐Sti ung, si přálo ukázat, jak se dá integrace dělat dobře a hlavně, že je nejdůležitější v ní být aktivní – zapojovat nejenom většinovou společnost a migranty, ale také města a obce. Prezentované německé příklady tomu vzorně nasvědčily.

„Bohužel časový prostor konference byl omezený, zejména workshopy probíhaly rychle,“ vysvětluje při prvních analýzách koordinátorka SIMI Eva Čech Valentová. „Už teď je jasné, že na některá z témat se bude hodit samostatný workshop, například o angažovaném divadlu nebo pořádaní výstav a participativních aktivit, kde se zapojuje veřejnost s migranty ve veřejném prostoru“. Konsorcium agilně už připravilo doporučení a praktické rady, ze kterých zájemci mohou čerpat inspiraci pro vytváření svých projektů. V tom kontextu se také přemýšlí o tom, že by se vládní Koncepce integrace cizinců na příští rok měla doplnit o projekty angažovaného umění nebo dobrovolnictví migrantů.

 

Text: Goranka Oljača

Facebook Slovo 21

Vítejte v ČR - adaptačně-integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

Snmek obrazovky 2016-04-21 v16.41.30

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Akreditované kurzy pro veřejnou správu

Nevíte si rady v komunikaci s cizinci či Romy?

Nabízíme 2 akreditované kurzy pro zaměstnance státní správy a samosprávy - kurz Romové a instituce a kurz Mezikulturní kompetence. Oba kurzy mají platnou akreditaci od Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Více informací najdete na stránce projektu.

akreditovane kurzy uvodni

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

02 17 web

Rodinka-2017-web-700x991px web

Vybíráme z Bulletinu Slovo

02 17 web smallAKTUÁLNÍ ODPOVĚĎ NA VĚČNÉ MIGRAČNÍ TÉMA

Integrace jako výzva – kreativní přístupy jako odpověď je název konference, kterou letos uspořádalo Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Místo nezáživných administrativních formulací, které se více nebo méně léta opakují – občas i do slova opisují –, se účastníci pokusili jinak uchopit společný život ve městech a místech, kde žijí, bydlí a pracují spolu příslušníci většiny a menšin.
Naše adresa:
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
Spojení:
Telefon: 222 511 434, 222 522 070, 222 518 554
Telefon/fax: 222 520 037

O nás

Zapsaný spolek Slovo 21 je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro, který je dodnes jedním z největších projektů organizace. Slovo 21 se ale neorientuje jen na aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku. Zabývá se také cizineckými integračními projekty. Asi nejznámějším je neformální setkání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle.