Články online

Dětičky a integrace

Svůj první kulturní šok jsem zažila, když mi byly tři roky. Tehdy jsme bydleli v Praze a rodiče se mnou jeli na návštěvu k známým na vesnici. Byl to pro mě otřes – neměli tam totiž chodníky. Živě si vzpomínám, jak jsem si odmítala stoupnout na zem a řvala jsem hrůzou, že mě přejede auto. První den mě rodiče museli nosit, poté jsem se krabím krokem se slzami v očích ploužila přimáčknutá ke zdím a plotům. Když jsme se dva roky poté přestěhovali do Sýrie, nesla jsem to mnohem snáz.

Číst dál...

Příběhy žen migrantek v Česku - Dejme hlas těm, kdo nejsou slyšet II

Občanská společnost se v Česku rozvíjí teprve od devadesátých let minulého století a ani po osmadvaceti letech nestojí na pevných základech, které by ji podržely i při větších otřesech. Povinností nás všech by měla být snaha o budování a ochranu občanské společnosti. A když píši o nás všech, myslím tím všechny, kdo v Česku žijí – tedy i migranty a migrantky.

Číst dál...

Festival arabské kultury v Plzni

Co všechno víte o Arabech, o zemích, kde žijí, o jejich literatuře nebo třeba kuchyni? Zřejmě se vám vybaví beduíni putující pouští, zahalené ženy, korán a barevně dekorované mísy naplněné neidentifikovatelnou krmí provoněnou dálkami.Právě arabská kultura u nás mezi zevrubně poznané kultury nepatří. Pro všechny, kterým jsou dálky Blízkého východu neznámé, anebo je naopak zajímají, je tu Arabfest.

Číst dál...

„V Česku jsem si splnila svůj sen,“ říká rodilá Ukrajinka

Maryna Novotná už deset let pracuje v pardubické škole Svítání, která pečuje o děti a mladé lidi s různými hendikepy. Když před rovnými dvaceti lety přicestovala do České republiky, nemyslela si, že by tu zůstala natrvalo. „Jakmile jsem v roce 1997 na Ukrajině dostudovala pedagogickou školu, bylo mi jasné, že tam odpovídající práci neseženu,“ vysvětlovala Maryna Novotná, která se rozhodla, že kvůli zaměstnání svou rodnou Ukrajinu na čas opustí.

Číst dál...

Změna začíná odzdola

Tomáš Taich – jeden z koordinátorů integračních aktivit – mi podává Hobulet, měsíčník Prahy 7. Nalistuju stranu 9. V českých poměrech docela výjimečnou. Půlstrana informací v angličtině, půlstrana ve vietnamštině.  Aneb krásný příklad toho, jak dát migrantům najevo, že tam, kde bydlí, jsou vítáni.

Číst dál...

Úspěšná žádost o pobyt VIII: Je negativní rozhodnutí definitivní?

V minulém čísle bulletinu jste se mohli dozvědět, jaká rozhodnutí Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR (dále OAMP) můžou znamenat negativní důsledek pro žadatele o pobyt. Níže naleznete pokračování minulého článku s obecnými informacemi, jak správně podat odvolání vůči negativnímu rozhodnutí, a co se děje se žádostí o pobyt v odvolacím řízení.

Číst dál...

Ukrajinská migrace se proměňuje

Na konci roku 2016 dosáhl počet cizinců dlouhodobě pobývajících v České republice přes 496 tisíc a v prvních měsících letošního roku tak pravděpodobně překročí symbolickou hranici půl milionu. Největší skupinu cizinců přitom tradičně a dlouhodobě tvoří Ukrajinci. Aktuálně jich je přes 110 000 a tvoří přes jedno procento obyvatel Česka. Udržují si tak stále mírný náskok i před Slováky (107 000), ačkoli oproti nim, stejně jako dalším cizincům ze zemí Evropské unie, mají pro získání pobytu výrazně náročnější podmínky.

Číst dál...

Ruský domov přiblížil masopustní zvyky

Folklorní masopustní ples v pardubickém Kosatci nabídl i premiéru mezinárodního pěveckého seskupení Břízky. Jak si v Rusku připomínají masopust? Jaké jsou tamní zvyky a rituály spojené s oslavou konce zimy a příchodu jara? „Přenesli jsme se v čase o více než tisíc let zpátky, abychom zájemcům přiblížili tyto pohanské obřady,“ konstatovala Irina Soukalová, organizátorka Folklorního masopustního plesu, který v pardubickém Integračním centru sociálních aktivit Kosatec uspořádal spolek Ruský domov.

Číst dál...

Nikdo nesmí být napadán pro svůj původ

Pan K. našel na omítce svého domu nasprejovaný nápis, který vyzýval celou jeho rodinu k tomu, aby „zmizeli, odkud přišli“. Kdyby chtěl požadavek neznámého útočníka splnit, musel by svou ženu i malou dceru odvézt zpět do rozbombardovaného města ve válkou zničené zemi. Paní H., která trávila v České republice svou dovolenou, si vyslechla ponižující urážky a výhružky jenom proto, že nosí hidžáb. Pan V. už si možná díky napadení nikdy nedá svůj oblíbený šašlik.

Číst dál...

„Málokdy se v životě vzdávám,“ svěřila se mladá Mongolka

Suvderdene Grusová vychovává s českým manželem dvě děti. Když před deseti lety přicestovala do České republiky, netušila, jakou těžkou životní zkoušku jí život přinese. „V Mongolsku jsem studovala vysokou školu. Moje teta v té době podnikala v České republice. Zařídila mi pracovní vízum, tak jsem si říkala, že bych tu mohla zkusit štěstí.

Číst dál...

Facebook Slovo 21

KH18 letak1

Vítejte v ČR - adaptačně integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

logo vitejte 2018 500

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Akreditované kurzy pro veřejnou správu

Nevíte si rady v komunikaci s cizinci či Romy?

Nabízíme 2 akreditované kurzy pro zaměstnance státní správy a samosprávy - kurz Romové a instituce a kurz Mezikulturní kompetence. Oba kurzy mají platnou akreditaci od Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Více informací najdete na stránce projektu.

akreditovane kurzy uvodni

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

bulletin 1 2018 cover

Vybíráme z Bulletinu Slovo

human-2944064 1920

Populace Česka i Evropy roste díky imigraci

„Populace Česka i Evropy roste díky imigraci“, říká demograf Tomáš Sobotka z rakouského demografického centra, který přednášel na letošní letní škole migrace. Na přelomu srpna a září se uskutečnil již devátý ročník letní školy migračních studií, kterou organizuje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) společně s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy.

 

Slovo 21, z. s.
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
IČ 69343951

 

www.slovo21.cz
www.khamoro.cz
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

facebook icon 325x325   youtube logo

khamoro zaverecna zprava

 

O nás

Slovo 21 z.s. je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Naše práce by se dala rozdělit do dvou hlavních větví – aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku a ty, které se zaměřují na cizince ze třetích států.

Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro - ostatně ten je dodnes nejznámějším projektem Slova 21. Asi nejznámějším cizineckým integračním projektem je neformální setkávání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle, bulletin Slovo pro cizince a o cizincích a projekt Víjejte v ČR. 

Slovo 21 je od počátku organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě. Slovo 21 neposkytuje sociální služby jako takové. Naší filozofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. Bojujeme proti rasismu a xenofobii, snažíme se ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování a zlepšujeme mediální obraz menšin.

Who are we?

Slovo 21 NGO is a non-governmental non-profit organization, which was established in the year 1999. We have Czechs, Roma and members from various continents working for us. Our work can be divided into two main branches - activities to support the Roma, and activities focusing on foreigners.

Since the beginning, we are an organization which aims at building a multicultural society and mainly at a better coexistence of cultures not only in the Czech Republic, but in Europe in general. Our organization does not offer social services as such. Our philosophy is to activate the Roma and foreigners and to teach them how to fight and stand up for their human rights. Our goal is also to destroy the deeply rooted prejudices, which tend to complicate the lives of many.