Home
jileha-banner

Jileha / Srdcem - „Ženy ženám srdcem"

Ženské skupiny se scházejí dvakrát měsíčně a zabývají se postavením romských žen v rodině a komunitě, posílením sebevědomí a sebe respektu, situací romské komunity ve městě, mluví o ženských právech, věnují se také zdravotní osvětě nebo sociálně právním otázkám.
Čtěte více...

On-line přihláška Rodina Odvedle 2016

Zkoušíte rádi nové věci? Chcete poznat nové lidi? Přihlaste se do úspěšného projektu Rodina Odvedle!
Online přihláška
barvalipe-banner-small

Barvalipe - Roma Leadership Program

Chceme vyškolit mladé Romy, aby se mohli stát mladými lídry a tím vytvořit romskou elitu. Šestnáct vybraných mladých Romů se učí, jak se stát vůdčí osobností a případně se angažovat v komunální nebo i celostátní politice a především reprezentovat romskou komunitu.
Čtěte více...

Aktuality

Ženy na vedlejší koleji - imigrantky v předdůchodovém a důchodovém věku

Podle statistik v roce 2012 v České republice pobývalo kolem jednadvaceti tisíc žen migrantek mezi padesáti a šedesáti lety. Žen ve věku 60 až 70 let bylo méně než 9 tisíc a těch o dekádu starších, jen tři tisíce tři sta. Takže kolem 13 procent z celkového počtu cizinců. Jistě, nejvíce pracovních imigrantek a imigrantů přichází ve věku mladším a produktivním, jenže od prvních imigrantských vln uběhlo už více než dvacet let. Zestárla nejen česká společnost, ale i ta imigrantská. Včetně žen, které se, zdá se, ocitly na vedlejší koleji.

Cizinky v České republice mnohdy nemají lehké postavení − nejeden výzkum naznačil, že je na trhu práce sužuje nerovné postavení nejen jako žen, ale i jako imigrantek. Mimo jiné vydělávají méně peněz než muži imigranti. Jaký vliv na jejich život má zvyšující se věk? Multiplikují se problémy, nebo pokročilá léta přinášejí úlevu? Na to jsem se ptala šedesátileté Tamary Selebinky, učitelky hudby z Ukrajiny. Bylo jí 47 let, když se rozhodla odejít z domova. Momentálně je bez práce. „Tam u nás byla opravdu viditelná ekonomická krize. Já jsem pracovala v umělecké škole, žila jsem sama s malou dcerou a dva tři měsíce jsme nedostávali plat. Dozvěděla jsem se, že by se dalo někam odjet do zahraničí a začít lepší život. Tady mám už trochu napracováno, ale samozřejmě to nestačí. Příští rok už budu mít důchodový věk, možná že to dohromady s ukrajinským důchodem nějakou snesitelnou částku dá. Dům, co jsme na Ukrajině měli, jsme bohužel museli prodat, a nemáme se kam vrátit.“

Skupina imigrantek ve zralém věku je sice poměrně malá, potýká se ale s dost velkými problémy. Týká se to žen v předdůchodovém, ale i v důchodovém věku. O tom, jaká je jejich pozice na zdejším trhu práce, mluví Pavla Jakymčuk, sociální pracovnice komunitního centra InBáze. „Je velmi složitá, velmi těžko nacházejí uplatnění. Často čelí nástrahám vykořisťování, dostávají výpovědi kvůli věku, těžce shánějí novou práci. V InBázi jim nabízíme pracovní poradenství, probíráme společně, jakým způsobem hledají zaměstnání a jestli se v tom dá něco zlepšit. Existují brigádnické agentury, kde vám dají dohodu o provedení práce, dohodu o provedení činnosti a žena se tam může zkusit registrovat, získávat alespoň nějaké krátkodobé práce. Mohou třeba hlídat děti. Hodně žen všeobecně pracuje v úklidových agenturách. Teď je takový boom průvodců v cestovním ruchu a zabírají i překlady, práce v restauraci, vaření národních pokrmů.“

Džana Popovičová z Organizace pro pomoc uprchlíkům byla koordinátorkou projektů, které měly za cíl samozaměstnávání žen v předdůchodovém věku. Říká, že řada z nich se dala na podnikání: „Jestli se cizinka v předdůchodovém věku dostane na úřad práce, tak má prakticky minimální šance, že najde zaměstnavatele, který by ji zaměstnal. Tady vůbec nejsou připravena pracovní místa pro tento věk. V Německu, ve Francii a Belgii už se na tom hodně pracuje, spousta zaměstnavatelů nabízí zkrácenou pracovní dobu, možnost zaměstnávání na několik hodin, na půl úvazku a podobně. V ČR je zatím takových zaměstnavatelů minimum. Stávalo se, že klientka kdysi uzavřela pracovní smlouvu na menší mzdu a zbytek dostávala v hotovosti. Takový přístup se především hodil zaměstnavatelům. Pro ni možná bylo důležité to, že má zaměstnání, vůbec nepřemýšlela o tom, že přijde čas, kdy bude žádat o důchod a že jí ty peníze budou chybět při výpočtech. Většina klientek, které k nám chodí, mají prakticky minimální důchod.“

Působí to depresivně, ale jiný obraz cizinek-seniorek získáte v klubu Babí léto v komunitním centru InBáze, kde se tyto ženy setkávají pravidelně spolu s Češkami. Považují se za nestárnoucí ženy, povídají si o všech možných tématech, která je spojují, o rodině, lásce, zvycích, mravních hodnotách, zpívají, chodí na různé kulturní akce, výlety… Jen o důchodu nemluví, protože prý zapomněly, že jsou důchodkyně – mají hodně energie, elánu, chuť k životu. O důchodu se radí na sociálním oddělení InBáze a o tom Pavla Jakymčuk říká: „Většinou moc informací nemají. Některé z nich třeba už pobírají důchod v zemi původu a přijdou se zeptat, jestli se dá důchod přesunout sem do ČR. Největší roli hraje otázka, jestli země původu má s ČR uzavřenou mezistátní bilaterální dohodu. Pokud ano, důchod lze propojit. Pak je druhá skupina žen, jejichž země s ČR smlouvu nemá, a tím pádem se vlastně počítají jenom ty roky odpracované tady v Čechách.

Devět měsíců nebo rok obvykle trvá řízení o starobním důchodu a za tu dobu cizí žadatelé nemají právo na zálohu. Musí se obracet buď na úřad práce, nebo se doprošovat dávek v hmotné nouzi. „Ta dávka v hmotné nouzi se skládá ze tří dávek, příspěvku na živobytí, ten je v této chvíli 2730 Kč, doplatku na bydlení, pak se jedná o dávku mimořádné okamžité pomoci. Mimo dávky hmotné nouze existuje například příspěvek na bydlení. Zdravotní pojištění se řeší přes úřad práce. Jinak je to u těch, kteří nemají trvalý pobyt. Situace pro ni je velmi nepříznivá, protože na dávky sociální státní podpory nedosáhne z různých důvodů a musí vlastně hradit komerční pojištění. Případně pokud byla „sloučena s rodinou“, tak její rodina deklaruje, že mají dostatečné prostředky, aby tady mohla zůstat. Pokud prostředky nemá, měla by se podle legislativy vrátit zpátky do země původu. Často se zadlužují, aby se vůbec udržely v bytě nebo měly na jídlo, životní potřeby. Na druhou stranu lidé nezůstávají bez podpory, systém výplaty dávek státní sociální podpory, jakkoliv k němu můžeme mít výhrady, funguje.“

Dát tuto složitou problematiku do objektivních souvislostí se rozhodlo SIMI neboli Sdružení pro integraci a migraci. Díky programu Nadace Open Society Fund Praha, který je financován z Norských fondů, zahájilo dvouletý projekt Ženy na vedlejší koleji. SIMI na projektu spolupracuje s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy a také s univerzitou z norského Bergenu. Celá řada těchto témat a dilemat se teď má transformovat do výzkumných otázek. Doktorka Petra Ezzeddine z Fakulty humanitních studií je vedoucí výzkumného týmu: „V ČR doposud takový výzkum proveden nebyl. Vycházíme z praxe právníků a právniček ze SIMI, kteří řešili každodenní problémy této skupiny imigrantek. Výzkum bude kvalitativní a bude přímo vycházet z výpovědí těchto žen. Potřebujeme dost času na zpracování dat, takže budeme pracovat s menší skupinkou žen, ale získáme od nich hlubší informace. Předpokládáme, že budeme komunikovat s 40 až 50 migrantkami. Ve výzkumu se primárně zabýváme ženami z bývalé Jugoslávie, protože tato skupina je vnímaná jako velmi úspěšně integrovaná do české společnosti. Zároveň se ale jako jedna z prvních potkává s problémy souvisejícími se stárnutím. Pokusíme se zachytit jak předdůchodové, tak i jejich důchodové období.“

Pavla Hradečná, programová ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, míní, že tato skupina žen opravdu zůstává zcela stranou zájmu českého státu: „S lehkou nadsázkou by se dalo říci, že česká společnost ještě nepostřehla, že ta skupina žen může mít nějaké specifické problémy. Tady je potřeba podívat se na to v kontextu celého přístupu ČR k otázce rovnosti žen a mužů. I tady ČR pokulhává, což je zřetelně vidět právě na trhu práce. Vzhledem k tomu, že si problém uvědomujeme a každodenně se setkáváme s ženami migrantkami, rozhodli jsme se zamezit negativním důsledkům jejich nepovedené integrace. Chceme pomoci ženám, posílit jejich postavení ve společnosti, zajistit jim rovná práva a samozřejmě chceme i přiblížit téma genderu v migraci.

Chceme se zaměřit na výzkum v kategorii žen nad 60 let, věnovat se analýze veřejných politik, a pokusíme se i pomoci zlepšit vzdělání sociálních pracovníků, kteří potom budou přicházet s těmito ženami do styku. Velkou část našeho projektu bude tvořit i komunikační kampaň, protože se domnívám, že informovaná veřejnost nám potom může pomoci tlačit na změnu legislativy.“ Bez legislativních změn se tento problém vyřešit nedá. SIMI chce předejít problémům jako je třeba bezdomovectví nebo totální chudoba a život na okraji společnosti, které jsou známé ze států s delší migrační historii. Je potřeba si uvědomit, že s vyšším věkem imigrantek stoupají diskriminační důvody a velice záleží na tom, jak zareaguje český stát.

 

BULLETIN SLOVO ČÍSLO 04/ 2014

text: Goranka Oljača

STÁHNĚTĚ SI TOTO I STARŠÍ ČÍSLA PŘÍMO DO VAŠEHO POČÍTAČE

Podpořte nás

To, že se nám naše poslání daří plnit, nám dokazují nejen ohlasy lidí nejrůznějších věkových kategorií, etnik, vzdělání, zájmů, náboženského vyznání nebo politického přesvědčení, ale i četná ocenění našich počinů. Děkujeme všem za podporu při snaze udělat svět alespoň o trochu lepší. Budeme vděčni za jakýkoliv příspěvek na naší činnost. I malá částka nám pomůže při realizaci našich aktivit.

Pozvánka na dětský den

detsky den letak 2Přijďte si užít dětský den do parku Portheimka na Praze 5. Kdy? 16. 9. 2016 mezi 15:00 – 19:00 hodinou. Co vás čeká? Vystoupení dětských tanečních a pěveckých souborů, beat-box vystoupení + workshop, dětský balet, bojový tanec – capoeira, sousedská olympiáda, skákací hrad, klaun, výtvarný a bižuterní workshop a řada dalších atrakcí. Více informací najdete na stránce projektu.

Rodina Odvedle 2016

letak rodinky 2016

Vítejte v ČR - adaptačně-integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

Snmek obrazovky 2016-04-21 v16.41.30

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Khamoro 2016 - fotky, videa

KH16 banner600

Vybíráme z Bulletinu Slovo

vybirame z bulletinu 02-2016 1 smallZachrání cizinci českou ekonomiku?

Protože se může na základě záplavy (především negativních) zpráv spojených s tzv. uprchlickou krizí zdát, že žijeme v době bezprecedentní migrace a Evropu ohrožuje exodus na její území, stojí za to se zastavit nad daty a statistikami. Bližší pohled na čísla o globální, evropské i české migraci vyvrací mnohé mýty a přináší překvapivá zjištění.

Proběhlo sousedské setkání "V šest před domem"

Více informací se dozvíte na stránce projektu. Můžete se podívat na fotky z akce a dozvědět se o dalších připravovaných událostech.

letak v sest pred domem 2016

Najdete nás na Facebooku


Naše adresa:
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
Spojení:
Telefon: 222 511 434, 222 522 070, 222 518 554
Telefon/fax: 222 520 037

O nás

Zapsaný spolek Slovo 21 je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro, který je dodnes jedním z největších projektů organizace. Slovo 21 se ale neorientuje jen na aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku. Zabývá se také cizineckými integračními projekty. Asi nejznámějším je neformální setkání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle.