Společně s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy dlouhodobě zkoumáme, jak se ukrajinští uprchlíci postupně zapojují do života v Česku. Díky velkému portfoliu aktivit totiž máme od začátku války přístup k těm, kteří do naší země utekli před válkou. Výzkum může státu pomoct při tvorbě strategie v oblasti integrace ukrajinských uprchlíků v Česku.

‍

Co nás zajímá?

Od začátku ruské agrese na Ukrajině získalo v Česku dočasnou ochranu více než 504 tisíc osob. I když se už odhadem třetina uprchlíků vrátila zpět na Ukrajinu, zhruba 300 tisíc Ukrajinců stále zůstává v České republice. Proto nás třeba zajímá, kde bydlí, jak se zapojují na trh práce a jak se za dobu pobývání v Česku změnila jejich životní situace. Na to všechno se ptáme v rozsáhlém dotazníku, za kterým stojí akademici z  Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, které vede Prof. RNDr. Dušan Drbohlav, CSc.

‍

Časová osa výzkumu

• V roce 2022 se nám podařilo úspěšně sesbírat data od 1 tisíce ukrajinských uprchlíků.

• V roce 2023 jsme provedli další sběr dat, z původního vzorku 1 tisíce účastníků jsme znovu vyzpovídali 300 respondentů s cílem zjistit, jak se jejich život proměnil rok od příjezdu do Čech.

• V roce 2024 proběhnou dodatečné fokusní skupiny pro doplnění výsledků z dotazníků.

• Výsledky celého výzkumu budou představeny v roce 2024 na společné akci pro zástupce ministerstev, neziskového sektoru a dalších subjektů, kteří se podílejí na pomoci ukrajinským uprchlíkům.

‍

Z velkého výzkumu vznikne zpráva, která může státu pomoci při tvorbě strategických materiálů v oblasti integrace ukrajinských uprchlíků v Česku.

‍

Jaká jsou první zjištění?

• Téměř polovina uprchlíků nemá zaměstnání, i když by pracovat chtěla.

• Skoro polovina ze zaměstnaných je se svou prací nespokojena a chce ji změnit.

• Nalezení odpovídající práce je podle většiny respondentů obtížné, přičemž jednou z podstatných bariér je znalost češtiny.

• Preference k návratu, jakmile to bude možné, jsou silné, stejně jako vnímaná očekávání návratu okolím.

• Preference návratu nicméně ve statistickém slova smyslu „slábnou“ se získáním zaměstnání a naučením se češtiny.

‍

Uvedené informace vyplývají z vyhodnocení prvního sběru dotazníků v roce 2022, kterého se zúčastnilo na 1 tisíc respondentů: Tyto poznatky mimo jiné ukazují, jak důležité je podporovat uprchlíky, aby se učili česky. Tuto podporu je pak třeba cílit hlavně na ty skupiny uprchlíků, které obvykle čelí větším obtížím při začleňování – lidé s minimální nebo nízkou znalostí češtiny. Dosavadní výsledky taky naznačují, že se s postupující integrací budou plány na návrat postupně měnit. V řadě případů tak k plánovanému návratu na Ukrajinu v budoucnu zřejmě nedojde.

Výzkum integrace a adaptace ukrajinských uprchlíků probíhá v rámci projektu Support for the Ukranian refugees in the Czech Republic 2024 financovaného UNHCR. V roce 2023 a 2022 byly výzkumné aktivity financovány z prostředků UNHCR (2023) a MVČR (2022).

‍