„Slova ovlivňují vnímání lidí.“ - semináře na Fakultě sociálních věd bojují za férová média
3/12/2024

Na tom, jak píšeme o cizincích, záleží. Stereotypizace v médiích totiž nahrává častým negativním postojům vůči cizincům. I proto odstartovala v tomto školním roce série seminářů, během kterých se budoucí novinářky a novináři dozvídají více o realitě migrační politiky a životě jednotlivých menšin u nás. To všechno pod záštitou projektu Nejsme si cizí, jehož cílem je prostřednictvím objektivních informací bourat bariéry a přibližovat svět cizinců širší společnosti.

 

Jak to celé začalo? Garantka předmětu doktorka Jana Čeňková se ohlíží na vznik spolupráce mezi fakultou a Slovem 21. „Na fakultě vzniká dělná oboustranná spolupráce mezi pedagogy a absolventy. Oslovil mě náš absolvent Tomáš Bystrý spolu s ředitelkou Slova 21 Jelenou Silajdžić, zda bych neotevřela kurz týkající se romské kultury.“ Předmět Kritická reflexe romské kultury se setkal s velkým zájmem podobně jako předmět probíhající v tomto roce. Ten cílí na přiblížení života různých menšin u nás.

„Určitě jsem spokojena, a dokonce předmět předčil má očekávání. Ta proběhla ve dvou okruzích: jednak hosté ze všech komunit (vietnamská, arabská, ukrajinská) a experti na migraci byli velmi vstřícní a připraveni čelit mnoha otázkám a diskusím, které se otevřely během jejich vystupování. A jednak aktivitou studentů, kteří se cíleně ptali, expertka Kateřina Kopečná shrnula, že ještě nikdy nepřednášela tak připravenému a vědomému publiku.“ dodává Čeňková celkové hodnocení kurzu. 

 

Projekt Nejsme si cizí dlouhodobě podporuje integraci cizinců na českém území. Snaha přiblížit menšiny majoritě a vyvracet stereotypy stojí v centru množství aktivit, které pod něj spadají. Semináře jsou dalším krokem v boji proti předsudkům a jejich šíření v médiích. Program šesti setkání zaplňují přednášky nejrůznějších hostů a hostek, kteří studentky a studenty seznamují s realitou migrační politiky, či jako zástupci menšin otevírají otázky vlastní identity.

„Přijde mi to velmi důležité, protože si myslím, že různé výrazy a slova mohou velmi ovlivnit vnímání lidí. Všímám si toho ve článcích o migraci, cizincích nebo třeba konkrétně muslimech, které mnohdy jen přikrmují strach z neznámého, byť by mohly označení úplně vynechat.“ doplňuje jeden z účastníků vlastní pohled na tuto problematiku.

 

Do jaké míry mohou hrát semináře v tomto ohledu skutečně roli, zůstává otázkou. Pohled studentů ale naznačuje, že mohou být impulsem, díky kterému budou nad tématem častěji přemýšlet: „Myslím si, že mohou. Ne nějaký rozhodující, ve finále to vždycky bude o nás, o tom, jak svědomití v tom budeme, ale řekl bych, že si určitě připsaní nějakého textu na semináře vzpomenu a minimálně mě to přiměje vnímat menšiny opravdu jako skupinu reálných lidí z masa a kostí, kteří se třeba v něčem liší, spoustu věcí ale naopak máme společných.“

V hodnocení kurzu se studentky a studenti obrací především k jednotlivým hostům, jejichž přednášky je obzvláště zaujaly. Vystupuje z nich syrský spisovatel a hudebník Marwan Alsolaiman, který v rámci semináře četl své texty, ale také předvedl některé ze svých písní. S ohlasem se ale setkali také zástupci vietnamské komunity, nebo aktivistka Yara aby Ataya, jejíž aktivity spousta studentů již znalo, a ocenilo možnost o nich společně diskutovat. 

 „Celkově mi vyhovovaly semináře, kde nám nejprve někdo udělal krátkou faktickou prezentaci a poté zástupci/zástupkyně mluvili o svém osobním příběhu. Protože pro novinářstvo je klíčové ty lidi opravdu poznat, vcítit se do nich – ale zároveň je potřeba mít znalosti, data.“ dodává jeden ze studentů přínos, který tento formát přednášek má. 

V předmětu se tak propojila palčivá témata s možností debatovat o nich společně. Série hostů otevřela vhled do každodenní reality cizinců žijících po našem boku. Čeňková shrnuje význam, který tato unikátní setkání mají pro všechny zúčastněné: „Předmětu se zúčastňují i studenti z některých menšin, zejména ukrajinské, jejich účast je také velkým přínosem. Vzniká řada příspěvků, které budou rezonovat i v budoucnu a přispějí k určitému odstraňování stereotypizace menšin u nás. Nezmizí úplně, a proto je oboustranně důležité stále na tomto poli pracovat.“

Článek vznikl v rámci projektu Nejsme si cizí, který je spolufinancován Evropskou unií.

Poslední novinky
„Slova ovlivňují vnímání lidí.“ - semináře na Fakultě sociálních věd bojují za férová média
3/12/2024

Na tom, jak píšeme o cizincích, záleží. Stereotypizace v médiích totiž nahrává častým negativním postojům vůči cizincům. I proto odstartovala v tomto školním roce série seminářů, během kterých se budoucí novinářky a novináři dozvídají více o realitě migrační politiky a životě jednotlivých menšin u nás. To všechno pod záštitou projektu Nejsme si cizí, jehož cílem je prostřednictvím objektivních informací bourat bariéry a přibližovat svět cizinců širší společnosti.

 

Jak to celé začalo? Garantka předmětu doktorka Jana Čeňková se ohlíží na vznik spolupráce mezi fakultou a Slovem 21. „Na fakultě vzniká dělná oboustranná spolupráce mezi pedagogy a absolventy. Oslovil mě náš absolvent Tomáš Bystrý spolu s ředitelkou Slova 21 Jelenou Silajdžić, zda bych neotevřela kurz týkající se romské kultury.“ Předmět Kritická reflexe romské kultury se setkal s velkým zájmem podobně jako předmět probíhající v tomto roce. Ten cílí na přiblížení života různých menšin u nás.

„Určitě jsem spokojena, a dokonce předmět předčil má očekávání. Ta proběhla ve dvou okruzích: jednak hosté ze všech komunit (vietnamská, arabská, ukrajinská) a experti na migraci byli velmi vstřícní a připraveni čelit mnoha otázkám a diskusím, které se otevřely během jejich vystupování. A jednak aktivitou studentů, kteří se cíleně ptali, expertka Kateřina Kopečná shrnula, že ještě nikdy nepřednášela tak připravenému a vědomému publiku.“ dodává Čeňková celkové hodnocení kurzu. 

 

Projekt Nejsme si cizí dlouhodobě podporuje integraci cizinců na českém území. Snaha přiblížit menšiny majoritě a vyvracet stereotypy stojí v centru množství aktivit, které pod něj spadají. Semináře jsou dalším krokem v boji proti předsudkům a jejich šíření v médiích. Program šesti setkání zaplňují přednášky nejrůznějších hostů a hostek, kteří studentky a studenty seznamují s realitou migrační politiky, či jako zástupci menšin otevírají otázky vlastní identity.

„Přijde mi to velmi důležité, protože si myslím, že různé výrazy a slova mohou velmi ovlivnit vnímání lidí. Všímám si toho ve článcích o migraci, cizincích nebo třeba konkrétně muslimech, které mnohdy jen přikrmují strach z neznámého, byť by mohly označení úplně vynechat.“ doplňuje jeden z účastníků vlastní pohled na tuto problematiku.

 

Do jaké míry mohou hrát semináře v tomto ohledu skutečně roli, zůstává otázkou. Pohled studentů ale naznačuje, že mohou být impulsem, díky kterému budou nad tématem častěji přemýšlet: „Myslím si, že mohou. Ne nějaký rozhodující, ve finále to vždycky bude o nás, o tom, jak svědomití v tom budeme, ale řekl bych, že si určitě připsaní nějakého textu na semináře vzpomenu a minimálně mě to přiměje vnímat menšiny opravdu jako skupinu reálných lidí z masa a kostí, kteří se třeba v něčem liší, spoustu věcí ale naopak máme společných.“

V hodnocení kurzu se studentky a studenti obrací především k jednotlivým hostům, jejichž přednášky je obzvláště zaujaly. Vystupuje z nich syrský spisovatel a hudebník Marwan Alsolaiman, který v rámci semináře četl své texty, ale také předvedl některé ze svých písní. S ohlasem se ale setkali také zástupci vietnamské komunity, nebo aktivistka Yara aby Ataya, jejíž aktivity spousta studentů již znalo, a ocenilo možnost o nich společně diskutovat. 

 „Celkově mi vyhovovaly semináře, kde nám nejprve někdo udělal krátkou faktickou prezentaci a poté zástupci/zástupkyně mluvili o svém osobním příběhu. Protože pro novinářstvo je klíčové ty lidi opravdu poznat, vcítit se do nich – ale zároveň je potřeba mít znalosti, data.“ dodává jeden ze studentů přínos, který tento formát přednášek má. 

V předmětu se tak propojila palčivá témata s možností debatovat o nich společně. Série hostů otevřela vhled do každodenní reality cizinců žijících po našem boku. Čeňková shrnuje význam, který tato unikátní setkání mají pro všechny zúčastněné: „Předmětu se zúčastňují i studenti z některých menšin, zejména ukrajinské, jejich účast je také velkým přínosem. Vzniká řada příspěvků, které budou rezonovat i v budoucnu a přispějí k určitému odstraňování stereotypizace menšin u nás. Nezmizí úplně, a proto je oboustranně důležité stále na tomto poli pracovat.“

Článek vznikl v rámci projektu Nejsme si cizí, který je spolufinancován Evropskou unií.

Last news