Světlana si úplně nepředstavovala, že ji potká osud uprchlíka. Ale když už se stalo, rozhodla se s tím vypořádat se ctí. Tak začíná anotace divadelního představení, za kterým stojí organizace Slovo 21 a jehož několik repríz se odehrálo koncem minulého roku. Jeho příběh vznikal, jak vysvětluje koordinátorka Slova 21 Anastázie Slavíček, jako vždycky: „Záleží na tom, co se sejde za lidi“. I to je jedno ze specifik unikátní metody divadla utlačovaných.
V rámci našeho projektu Praha pro Ukrajinu jsme dali dohromady skupinu šesti žen, (ne)hereček, které na základě svých vlastních příběhů vytvořily s pomocí odbornic divadelní představení. To se svou formou řadí mezi divadlo utlačovaných, jehož koncept se zrodil v Latinské Americe v 70. letech a je úzce spjat s brazilským divadelníkem Augustem Boalem, který se zaměřoval na sociální a politické otázky, zejména pak na témata utlačování a sociální nespravedlnosti. Boal vytvořil metodu divadla navrženou pro neherce, kteří mají díky divadelnímu jazyku možnost zkoumat své životní příběhy a reálné situace.
„Podařilo se nám dát dohromady skupinu žen, které si velmi sedly a otevřeně mluvily o tom, co zažívají,“ říká koordinátorka projektu Slova 21 Anastázie Slavíček.
V případě představení Světlana na svůj život nahlíží pět Ukrajinek a jedna Češka, přičemž jedna Ukrajinka žila v Česku už delší dobu a další čtyři se do země dostaly těsně před nebo po začátku války. Každá z žen přispěla svým vlastním příběhem, mnoho z nich se týkalo právě válečné zkušenosti. „Podařilo se nám dát dohromady skupinu žen, které si velmi sedly a otevřeně mluvily o tom, co zažívají,“ doplňuje Anastázie Slavíček. Tvorbu inscenace korigovaly Dana Moree a Líza Urbanová, které se v Čechách dlouhodobě věnují právě konceptu divadla utlačovaných.
Ze všech vyprávění vznikl jeden divadelní příběh, který (ne)herečkám umožnil ukázat publiku své životní situace a následně o nich diskutovat. V rámci formy divadla utlačovaných totiž stejně důležitou roli jako (ne)herci mají diváci, kteří jsou do představení interaktivně zapojováni. Všichni přítomní tak můžou sdílet názor na řešenou situaci.
Světlana měla koncem roku 2023 premiéru ve Skautském Institutu a následovaly dvě reprízy. První v Základní škole Cimburkova a druhá na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. To samo o sobě napovídá, že na každou inscenaci reagovalo odlišné publikum, což určovalo i následnou diskuzi. Na premiéře se sešlo mnoho Ukrajinců, přátel našich (ne)hereček, kteří se do debaty hojně zapojovali z pozice někoho, kdo má velmi podobnou zkušenost. V ZŠ Cimburkova na představení zase reagovalo mnoho ukrajinských a romských dětí, které mají samy zkušenost s útlakem ze strany majoritní většiny. A na vysoké škole představení zhlédli studenti a pedagogové, kteří do diskuze přispěli zase úplně jinými a zajímavými podněty.
Představení Světlana vzniklo v rámci projektu Praha pro Ukrajinu 2023 financovaného Hlavním městem Praha ve spolupráci s UNICEF.
Světlana si úplně nepředstavovala, že ji potká osud uprchlíka. Ale když už se stalo, rozhodla se s tím vypořádat se ctí. Tak začíná anotace divadelního představení, za kterým stojí organizace Slovo 21 a jehož několik repríz se odehrálo koncem minulého roku. Jeho příběh vznikal, jak vysvětluje koordinátorka Slova 21 Anastázie Slavíček, jako vždycky: „Záleží na tom, co se sejde za lidi“. I to je jedno ze specifik unikátní metody divadla utlačovaných.
V rámci našeho projektu Praha pro Ukrajinu jsme dali dohromady skupinu šesti žen, (ne)hereček, které na základě svých vlastních příběhů vytvořily s pomocí odbornic divadelní představení. To se svou formou řadí mezi divadlo utlačovaných, jehož koncept se zrodil v Latinské Americe v 70. letech a je úzce spjat s brazilským divadelníkem Augustem Boalem, který se zaměřoval na sociální a politické otázky, zejména pak na témata utlačování a sociální nespravedlnosti. Boal vytvořil metodu divadla navrženou pro neherce, kteří mají díky divadelnímu jazyku možnost zkoumat své životní příběhy a reálné situace.
„Podařilo se nám dát dohromady skupinu žen, které si velmi sedly a otevřeně mluvily o tom, co zažívají,“ říká koordinátorka projektu Slova 21 Anastázie Slavíček.
V případě představení Světlana na svůj život nahlíží pět Ukrajinek a jedna Češka, přičemž jedna Ukrajinka žila v Česku už delší dobu a další čtyři se do země dostaly těsně před nebo po začátku války. Každá z žen přispěla svým vlastním příběhem, mnoho z nich se týkalo právě válečné zkušenosti. „Podařilo se nám dát dohromady skupinu žen, které si velmi sedly a otevřeně mluvily o tom, co zažívají,“ doplňuje Anastázie Slavíček. Tvorbu inscenace korigovaly Dana Moree a Líza Urbanová, které se v Čechách dlouhodobě věnují právě konceptu divadla utlačovaných.
Ze všech vyprávění vznikl jeden divadelní příběh, který (ne)herečkám umožnil ukázat publiku své životní situace a následně o nich diskutovat. V rámci formy divadla utlačovaných totiž stejně důležitou roli jako (ne)herci mají diváci, kteří jsou do představení interaktivně zapojováni. Všichni přítomní tak můžou sdílet názor na řešenou situaci.
Světlana měla koncem roku 2023 premiéru ve Skautském Institutu a následovaly dvě reprízy. První v Základní škole Cimburkova a druhá na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. To samo o sobě napovídá, že na každou inscenaci reagovalo odlišné publikum, což určovalo i následnou diskuzi. Na premiéře se sešlo mnoho Ukrajinců, přátel našich (ne)hereček, kteří se do debaty hojně zapojovali z pozice někoho, kdo má velmi podobnou zkušenost. V ZŠ Cimburkova na představení zase reagovalo mnoho ukrajinských a romských dětí, které mají samy zkušenost s útlakem ze strany majoritní většiny. A na vysoké škole představení zhlédli studenti a pedagogové, kteří do diskuze přispěli zase úplně jinými a zajímavými podněty.
Představení Světlana vzniklo v rámci projektu Praha pro Ukrajinu 2023 financovaného Hlavním městem Praha ve spolupráci s UNICEF.